Ve čtvrtek 13. září proběhlo zasedání Evropské centrální banky (ECB). Žádná překvapen, v souladu s očekáváním, nepřišla. ECB rozhodla o snížení měsíčního objemu nákupu aktiv v rámci programu kvantitativního uvolňování (QE) na 15 miliard euro ze současných 30 miliard, a to od října. Všechny ostatní parametry měnové politiky ECB zůstaly beze změny: úrokové sazby na technické nule, očekávání ukončení programu kvantitativního uvolňování ke konci letošního roku i výhled na úrokové sazby, které by měly zůstat na aktuální úrovni minimálně do léta příštího roku.

ECB rovněž zveřejnila nové střednědobé prognózy očekávané dynamiky HDP a inflace. Ty se přitom oproti červnovým projekcím prakticky nezměnily. Solidní ekonomická dynamika eurozóny zůstává podle ekonomů ECB nedotčená, přičemž dynamika HDP by se měla až do roku 2020 udržovat mírně nad strukturálním potenciálem, na úrovni těšně pod dvěma procenty. Výhled na inflaci se nezměnil vůbec: míra inflace by se měla až do roku 2020 pohybovat na úrovni 1,7 procenta, tedy přesně na inflačním cíli ECB „mírně pod dvěma procenty“.

Jediná zřetelnější změna v hodnocení makroekonomické situace se týká rizikových faktorů, kde se objevily dvě změny. Zaprvé ECB ve své evaluaci zmínila rozvíjející se trhy (emerging markets) jako nové explicitní riziko – aktiva na rozvíjejících se trzích jsou totiž v posledních měsících pod silným tlakem – a zadruhé oproti minulému zasedání ještě více zdůraznila nejistotu spojenou s globálními faktory, a to především ve formě rostoucího napětí v mezinárodním obchodě a protekcionistických tendencí. Ve světle globálního vývoje v posledním období není tato komunikace ze strany ECB nejmenším překvapením.

Další klíčový krok v komunikaci frankfurtských centrálních bankéřů v čele s prezidentem Mariem Draghim by se měl odehrát na prosincovém zasedání, na kterém by mělo přijít formální oznámení konce programu kvantitativního uvolňování ke konci roku s tím, že ECB bude udržovat svoji rozvahu na nezměněné úrovni tím, že bude kapitál z maturujících dluhových cenných papírů průběžně reinvestovat. Celkem vzato tak zůstane monetární politika ECB i v příštích kvartálech v historickém srovnání enormně uvolněná a silně podporující ekonomický růst členských států eurozóny.

Autor: Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a.s.