Meziroční inflace vzrostla v eurozóně v listopadu jen nepatrně, na úroveň 1,5 %, a jádrová inflace zůstala beze změny na velmi nízké úrovni 0,9 %.

Inflace tak zůstává pod inflačním cílem Evropské centrální banky: ECB ve své prognóze z letošního září ostatně očekává, že celoroční průměrná inflace zůstane pod cílem i v letech 2018 a 2019. Z pohledu měnové politiky je velmi důležitá skutečnost, že na velmi nízkých úrovních setrvává jádrová inflace: pro ECB se tak potvrzuje názor, že v ekonomice eurozóny stále není přítomen přesvědčivý a udržitelný cenový růst.

ECB na svém říjnovém zasedání oznámila snížení objemu nákupů aktiv počínaje lednem 2018, zároveň ale dala najevo, že přechod k přísnější měnové politice bude velmi pozvolný.

Jakkoliv lze předpokládat, že se jádrová inflace v důsledku silného hospodářského růstu vydá v průběhu roku 2018 nahoru i v případě eurozóny, tak stávající data jistě utvrdí ECB v názoru, že opatrnost je při zpřísňování měnových podmínek zcela namístě.

Pro středoevropské ekonomiky a tamní centrální banky představují data o inflaci v eurozóně důležitý signál ve dvojím smyslu.

Jednak zde zatím stále není nijak viditelná hrozba dovozu vyšší inflace ze zahraničí, tedy z eurozóny. V případě zemí jako Česká republika je vše umocněno posilováním jejich národních měn: dovozní ceny jsou v případě české ekonomiky momentálně protiinflačním faktorem a ve směru zmírňování inflace budou dovozní ceny působit i v první polovině roku 2018.

A za druhé: data o inflaci ujišťují samotnou ECB ve správnosti jejího opatrného postoje při utlumování stávající politiky kvantitativního uvolňování (tj. omezování programu nákupů aktiv), což pro středoevropské centrální banky znamená, že ze strany měnové politiky ECB zde nebude vytvářeno prostředí, jež by volalo po rychlejším zpřísňování měnových podmínek ve středoevropském regionu.

To je důležitá zpráva i pro ČNB: data o inflaci z eurozóny a jejich implikace pro uvažování ECB vnímám coby faktor hovořící proti přílišnému spěchu při zvyšování úroků ČNB. I nadále tak předpokládám, že po listopadovém zvýšení úroků ponechá ČNB své sazby v prosinci beze změny, a že k dalšímu růstu sazeb dojde až na prvním zasedání bankovní rady v novém roce, tedy na počátku února 2018.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE