Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v říjnu výrazně akceleroval, z úrovně 4,9 % na 5,8 %, na novou nejvyšší úroveň od října 2008. Nárůst celkové meziroční inflace byl, podobně jako v předchozích několika měsících, tažen naprostou většinou hlavních skupin ve spotřebním koši.

S výjimkou cen potravin hlásí zrychlení meziročního růstu cen prakticky všechny ostatní skupiny ve spotřebním koši včetně nákladů na bydlení, cen v dopravě a též včetně cen spadajících do jádrové inflace, jako například odívání a obuvi, bytového vybavení, rekreace a kultury anebo stravování a ubytování.

Meziroční inflace na úrovni 5,8 % je nad prognózou ČNB i finančního trhu, když odhady pro říjen shodně činily 5,5 %.

Na finančním trhu povedou inflační data ke spekulacím, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování svých úrokových sazeb, tak jak jí to doporučuje její vlastní prognóza zveřejněná počátkem listopadu.

Meziroční inflace v říjnu vzrostla ze 4,9 % na 5,8 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od října 2008.

Finanční trh i ČNB shodně očekávaly meziroční inflaci na úrovni 5,5 %.

Inflace se tak hned v prvním měsíci dostala nad čerstvě zveřejněnou prognózu ČNB a má vykročeno k tomu, že zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky až do konce roku 2022.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v říjnu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen pohonných hmot, nákladů na bydlení a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, ceny volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace jako celek vykáže za letošní říjen nepochybně nárůst ze zářijové úrovně, jež činila 5,8 %.

Říjnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem listopadu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním závěrečném čtvrtletí bude činit 6,2 % poté, co ve třetím čtvrtletí dosáhla úroveň 4,8 %.

I nadále silná poptávka v české ekonomice kombinovaná s růstem cen komodit a s růstem nákladových tlaků obecně vytváří kombinaci faktorů, jež budou tlačit jádrovou inflaci nahoru i v dalších měsících, přinejmenším do prvního čtvrtletí nového roku.

Celková meziroční inflace v české ekonomice se v listopadu zřejmě zbrzdí pod vlivem přechodného zavedení nulové sazby DPH na energie, nicméně k růstu se meziroční inflace vrátí zřejmě již v prosinci a tlak na růst meziroční inflace bude pokračovat i v prvních měsících roku 2022.

V prosinci se meziroční inflace může dostat na dohled šesti procent a počátkem roku 2022 se meziroční inflace přechodně vyšplhá zřejmě až do oblasti sedmi procent.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace činit 3,8 % poté, co v roce 2020 průměrná inflace dosáhla úroveň 3,2 %.

V roce 2022 se celoroční průměr může vyšplhat nad 5,5 %.

Na dohled dvěma procentům, tedy na dohled k inflačnímu cíli, se inflace přiblíží zřejmě až v prvním pololetí 2023.

Aktuální vývoj i výhled inflace hovoří pro scénář dalšího zvyšování úroků ČNB: prognóza z dílny centrální banky, zveřejněná počátkem listopadu, naznačuje, že se repo sazba ze své stávající úrovně 2,75 % v prvním čtvrtletí 2022 vyšplhá přinejmenším na 3,25 %.

Pokud se ale inflace začne s příchodem jara postupně zmírňovat a pokud se budou v ekonomice příznivě vyvíjet inflační očekávání, tak by již druhé čtvrtletí roku 2022 mohlo přinést první krok směrem k postupnému snižování úrokových sazeb české centrální banky.

Samotná prognóza ČNB předpokládá, repo sazba v průběhu roku 2023 klesne do oblasti 2,50 % a stejná prognóza předpokládá, že celková inflace bude tou dobou již stabilizovaná v oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE