Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v září dále akceleroval, z úrovně 4,1 % na 4,9 %: výrazně nad očekávání ČNB a na nejvyšší úroveň od října 2008. Nárůst celkové meziroční inflace byl, podobně jako v srpnu, opět tažen naprostou většinou hlavních skupin ve spotřebním koši včetně cen potravin, nákladů na bydlení, cen v dopravě a též včetně cen spadajících do jádrové inflace, jako například odívání a obuvi, bytového vybavení, rekreace a kultury anebo stravování a ubytování. Meziroční inflace na úrovni 4,9 % je výrazně nad prognózou ČNB, jež byla zveřejněna počátkem srpna a v níž centrální banka očekávala zářijovou inflaci na úrovni 3,2 %. Na finančním trhu povedou inflační data ke spekulacím, že by ČNB možná již na svém listopadovém zasedání zvýšit úrokové sazby opět o více než čtvrt procentního bodu.

Meziroční inflace v září vzrostla ze 4,1 % na 4,9 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od října 2008.

Finanční trh očekával meziroční inflaci na úrovni 4,6 %, odhad ČNB prezentovaný v čtvrtletní prognóze na počátku srpna činil 3,2 %.

Inflace je tak výrazně nad prognózou ČNB a také nad inflačním cílem centrální banky, jenž je stanoven na úrovni dvou procent.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v srpnu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen potravin, pohonných hmot, nákladů na bydlení a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, cemy volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace jako celek vykáže za letošní za září nepochybně nárůst ze srpnové úrovně, jež činila 4,8 %.

Zářijová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška. 

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem srpna zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním třetím čtvrtletí bude činit 3,5 % poté, co ve druhém čtvrtletí dosáhla úroveň 3,3 %, skutečný hodnota jádrové inflace za letošní 3. čtvrtletí ale může překonat úroveň 4,5 %.

Silná poptávka, jež je tažena mimo jiné situací na trhu práce, cenové tlaky související s otevíráním ekonomiky po pandemických omezeních a též nákladové tlaky související s problémy na straně dodávek v průmyslu: to vše jsou faktory, které tlačí jádrovou inflaci nahoru a budou vytvářet tlaky směrem k jejímu růstu i v dalších měsících.

Celková meziroční inflace v české ekonomice může přinejmenším v říjnu a listopadu dále růst, tlačit nahoru ji budou jak naakumulované cenové tlaky v tuzemské ekonomice, tak statistické efekty v podobě relativně nízké srovnávací základny ve smyslu cenového vývoje pozorovaného loni na podzim.

Již v říjnu meziroční inflace dosáhne a možná i překoná úroveň 5 % a ke konci letošního roku může vystoupat na dohled úrovně 5,5 %.

Růst spotřebitelských cen včetně jádrové inflace se drží výrazně nad inflačním cílem i nad aktuální prognózou ČNB.

Vývoj a výhled inflace hovoří pro další zvyšování úrokových sazeb a trhu bude spekulovat na možnost, že bankovní rada již v listopadu zvýší své úroky opět o více než čtvrt procentního bodu.

Nejbližší měnově-politické zasedání bankovní rady se koná 4. listopadu, kdy bude mít ČNB také k dispozici novou čtvrtletní prognózu vývoje české ekonomiky a inflace.

Spekulace na možnost opětovného výraznějšího zvýšení úrokových sazeb vedly již v bezprostřední reakci na zářijová čísla o inflaci k posílení kurzu koruny vůči euru.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace dosáhnout úrovně 3,6 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %.

V roce 2022 by celoroční průměr měl nepatrně klesnout, do oblasti okolo 3,5 %, relativně na dohled dvěma procentům, tedy na dohled k inflačnímu cíli, se inflace přiblíží zřejmě až ve druhé polovině roku 2022.

Nicméně: i v závěru příštího roku meziroční inflace velmi pravděpodobně setrvá nad úrovní inflačního cíle.

Aktuální vývoj i výhled inflace tak hovoří pro scénář dalšího zvyšování úroků ČNB, neboť zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice se jeví jako nezbytný krok k tomu, aby inflace v horizontu dvou let klesla do oblasti dvouprocentního inflačního cíle a stabilizovala se tam.

Na listopadovém zasedání bankovní rady očekávám debatu o zvýšení repo sazby o půl procentního bodu z její stávající úrovně 1,50 %, trhy ale mohou spekulovat i na výraznější nárůst úroků české centrální banky a koruna může na vlně těchto očekávání dále posílit vůči euru.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE