Růst aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI na počátku třetího čtvrtletí mírně zpomalil pod vlivem slabšího růstu výroby a nových objednávek.

Červencový výsledek ale znamená jen mírný pokles souhrnného PMI indikátoru pro tuzemský zpracovatelský průmyslu z jeho historického maxima na historicky druhou nejsilnější úroveň.

Růst objednávek i výroby tak dle průzkumu PMI zůstávají silné, výrobci ve zpracovatelské průmyslu ovšem i nadále narážejí na problémy v dodávkách potřebných komponent, což vede ke zvyšování nákladů a méně optimistickému výhledu výroby do dalších měsíců.

Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v červenci klesl z historicky rekordní úrovně 62,7 na 62,0, což je historicky druhý nejlepší výsledek za dobu trvání tohoto průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl, tedy od června 2001.

Finanční trh očekával pokles celkového indikátoru PMI na úroveň 61,6.

Průzkum i nadále hlásí silný růst výroby a nových objednávek, červencová dynamika růstu byla ale mírně slabší než v červnu.

Průzkum opětovně poukazuje na problémy v dodávkách potřebných surovin a komponent: tyto problémy vedou jak k méně optimistickému výhledu do příštích dvanácti měsíců, tak k růstu nákladů pro výrobce.

Růst nákladů byl v tuzemském zpracovatelském průmyslu letos v červenci nejsilnější za historii měření v rámci PMI průzkumu, tedy od června 2001.

Průmysloví výrobci ovšem rostoucí mírou přenášejí zvyšující se náklady do prodejních cen pro své odběratele: růst prodejních cen byl letos v červenci taktéž nejsilnější za historii měření tohoto ukazatele v rámci PMI průzkumu, tedy od července 2003.

Situace v průmyslu přispívá k růstu inflačních rizik v tuzemské ekonomice.

Vlna oživení v evropském průmyslu nadále pokračuje, což se příznivě projevuje také v tuzemském zpracovatelském sektoru, jemuž zároveň pomáhá rostoucí domácí poptávka.

Silná poptávka po potřebných surovinách a komponentách a souběžné komplikace v jejich dodávkách ústí do tlaku na růst nákladů a výrobcům se rostoucí mírou daří přenášet vyšší náklady na své odběratele skrze zvyšování prodejních cen.

Komplikace v dodávkách surovin a potřebných dílů vedou ke zpožďování výroby, což má negativní dopad i na exporty a na celkový výkon ekonomiky, jak naznačil předběžný údaj o vývoji HDP České republiky v letošním druhém čtvrtletí.

Za rok 2020 jako celek tuzemská průmyslová výroba klesla o 7,2 %, za celý rok 2021 čekám růst nad 11 %, důležitý ale bude vývoj na straně dodávek surovin a potřebných dílů pro tuzemské průmyslové výrobce.

Tlak na růst cen v tuzemském průmyslu a jejich přenos na odběratele a koncové zákazníky je zároveň faktorem, jenž by měl vést k dalšímu zpřísňování měnové politiky: ČNB by měla na zasedání bankovní rady tento čtvrtek zvýšit svou repo sazbu znovu o čtvrt procentního bodu, na úroveň 0,75 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE