Průzkum PMI pro eurozónu pro letošní listopad hlásí tři základní poznatky: druhá vlna pandemie vede celkovou ekonomickou aktivitu k poklesu, zpracovatelský průmysl si ale stále udržuje solidní růst a celkově se zlepšila očekávání na příštích dvanáct měsíců s tím, jak roste důvěra v pomoc ze strany vakcín. Složený PMI indikátor, jenž mapuje aktivitu ve ekonomice eurozóny jako celku, klesl v listopadu výrazně pod úroveň padesáti bodů, jež v tomto průzkumu představuje předěl mezi růstem a poklesem. Zejména na aktivitu ve službách dopadá druhá vlna pandemie, mezi podnikateli ale zároveň roste optimismus pro příštích dvanáct měsíců, roli zde hrají příznivé zprávy ohledně vývoje vakcín.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v listopadu dle předběžných výsledků klesl z úrovně 50,0 na 45,1, což představuje šestiměsíční minimum. Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a listopadový PMI průzkum tak indikuje výrazný pokles aktivity, konkrétně v sektoru služeb.

Na sektor služeb dopadají omezení související s druhou vlnou pandemie a hodnocení podmínek v tomto klíčovém sektoru ekonomiky eurozóny je nejslabší za uplynulých šest měsíců. Na druhou stranu zpracovatelský průmysl, na nějž stávající omezení spojená s koronavirem přímo nedopadají, soudě dle průzkumu PMI pokračuje v růstu a jakkoliv se v listopadu tempo růstu zpomalilo, tak stále zůstává solidní.

Z pohledu průmyslu je i nadále velmi pozitivní, že na rozdíl od jara, kdy probíhala první vlna pandemie, nedochází k uzavírkám podniků ani hranic, takže průmyslová výroba a mezinárodní obchod fungují v mnohem lepším podmínkách, než tomu bylo na počátku letošního jara. Zejména německému průmyslu se daří, včetně růstu nových objednávek, což je příznivá zpráva i pro středoevropské výrobce, jež jsou s německým průmyslem úzce provázáni. Také pro středoevropský region včetně české ekonomiky ovšem platí, že i zde sektor služeb pociťuje výrazný dopad omezení souvisejících s koronavirem, což táhne celkový hospodářský výkon dolů.

Samozřejmě je ale z dlouhodobějšího pohledu těžko udržitelné, aby si zpracovatelský průmysl udržoval růst, pokud  bude aktivita ve službách, jež představují klíčový sektor ekonomiky, kolabovat. V tomto ohledu je ale dobrou zprávou, že se v ekonomice eurozóny zlepšil optimismus ohledně výhledu na příštích dvanáct měsíců, neboť roste důvěra v pokrok na straně vakcín s tím, že se pandemii podaří zvládnout a podmínky se v průběhu roku 2021 vrátí k normálu.

Z listopadového průzkumu PMI je zřejmé, že HDP eurozóny se v letošním závěrečném čtvrtletí vrátí k mezikvartálnímu poklesu, jenž by dle našich odhadů mohl činit až 3 %. To by ale byl o dost méně výrazný pokles než v letošním druhém čtvrtletí, kdy se HDP eurozóny mezikvartálně propadl o 11,8 %.

Pro mírnější pokles v závěrečném čtvrtletí hovoří jak lepší situace na straně průmyslu a mezinárodního obchodu, tak i oproti jaru relativně lepší schopnost sektoru služeb vypořádat se s uzavírkami spojenými s pandemií. Za celý rok 2020 by HDP eurozóny mohl vykázat pokles 7,3 %.

V roce 2021 by mělo následovat oživení ekonomiky eurozóny s celoročním růstem HDP v oblasti 4 %, tento scénář předpokládá, že se dění na poli pandemie podaří dostat pod kontrolu, k čemuž pomůže i vakcinace.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE