Průzkum PMI pro eurozónu pro letošní říjen vykresluje dvourychlostní ekonomiku, kdy se průmyslu nadále daří, zatímco sektor služeb je zasažen restrikcemi spojenými s koronavirem. Složený PMI indikátor, jenž mapuje aktivitu v ekonomice eurozóny jako celku, klesl pod úroveň padesáti bodů, což v metodice tohoto průzkumu znamená pokles ekonomické aktivity. Pod tímto povrchem se ale odehrávají dva odlišné příběhy: zatímco aktivita v sektoru služeb klesá pod tíhou omezení souvisejících s koronavirem, tak zpracovatelský průmysl si udržuje růst a situace se zde dokonce dále zlepšila.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v říjnu dle předběžných výsledků klesl z úrovně 50,4 na 49,4, což je nejnižší úroveň za uplynulé čtyři měsíce. Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a říjnový PMI průzkum tak indikuje, že ekonomická aktivita v eurozóně začala na počátku závěrečného čtvrtletí letošního roku klesat.

Detailní pohled ovšem ukazuje rozdílný vývoj ve zpracovatelském průmyslu a ve službách. Na sektor služeb dopadají omezení související s druhou vlnou pandemie, aktivita klesá a hodnocení podmínek v tomto klíčovém sektoru ekonomiky eurozóny je nejslabší za uplynulých pět měsíců.

Na druhou stranu zpracovatelský průmysl, na nějž nová omezení spojená s koronavirem zatím přímo nedopadají, pokračuje v růstu a v samotném říjnu se situace dokonce dále zlepšila, když dle ukazatelů PMI rostla výroba nejrychleji od února 2018 a nové zakázky dokonce nejrychleji od ledna uvedeného roku. Celkově složený indikátor PMI pro eurozónu klesl v říjnu o něco mírněji, než se čekalo, když tržní odhad činil 49,2.

Rozevírání nůžek mezi službami a průmyslem je ale očividné a dlouhodobě není udržitelné: buď se v následujících týdnech podaří dostat vývoj pandemie pod kontrolu a omezení dopadající na služby bude možno postupně uvolňovat, což podnikatelům ve službách pomůže, anebo problémy ve službách začnou skrze slabší poptávku dopadat i na průmyslové výrobce.

Na druhou stranu je ale z pohledu průmyslu i nadále velmi pozitivní, že na rozdíl od jara, kdy probíhala první vlna pandemie, nedochází k uzavírkám podniků ani hranic, takže průmyslová výroba a mezinárodní obchod fungují v mnohem lepších podmínkách, než tomu bylo na počátku letošního jara.

Konkrétně PMI průzkum pro německý zpracovatelský průmysl hlásí fakticky excelentní výsledek, když výroba letos v říjnu dle tohoto průzkumu rostla nejrychleji od února roku 2011.

Říjnový PMI průzkum ukazuje, že zpracovatelskému průmyslu se v eurozóně i nadále daří a klíčovým tahounem je v tomto ohledu německý průmysl.

To je dobrá zpráva i pro středoevropský region včetně české ekonomiky, neboť tuzemští průmysloví výrobci jsou s německým průmyslem významně provázáni.

Na druhou stranu ale i pro středoevropský region a zejména pro českou ekonomiku platí, že i zde sektor služeb pociťuje výrazný dopad omezení souvisejících s koronavirem a tato nepříznivá situace bude trvat přinejmenším po několik dalších týdnů.

Podobně jako tomu bylo na jaře, tak i nyní je pro vývoj v dalších měsících klíčové, jak se bude dařit dostat pandemii pod kontrolu a jak se bude vyvíjet situace na straně souvisejících omezení. Českou ekonomiku a stejně tak eurozónu v závěrečném čtvrtletí letošního roku nejspíše čeká mezikvartální pokles HDP, hloubka takového poklesu ale bude záviset právě na vývoji na poli pandemie.

Dobrou zprávou ale je, že v samotném říjnu se evropskému průmyslu dle průzkumu PMI dařilo velmi dobře, takže celkové výkyvy v ekonomické aktivitě by v závěru letošního roku nemusely být tak dramatické, jako tomu bylo v letošním druhém čtvrtletí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE