Srpen přinesl nepatrné zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice. Pokles meziroční inflace byl tažen především mírnějším růstem cen potravin, alkoholických nápojů a tabáku. Na úrovni 3,3 % ale meziroční inflace zůstává výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky a jakkoliv se očekává, že inflace zejména v průběhu roku 2021 klesne do oblasti 2 %, tak aktuální vývoj inflace hovoří proti dalšímu snižování úrokových sazeb ČNB.

Meziroční inflace v srpnu klesla z 3,4 % na 3,3 %, zcela v souladu s očekáváním finančního trhu. Na úrovni 3,3 % je meziroční inflace nepatrně nad prognózou ČNB, jež pro srpen činila 3,2 %. Tahounem zmírnění celkové inflace byly ceny potravin a alkoholických a tabákových výrobků. Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice v srpnu zřejmě mírně klesla z červencové úrovně 3,7 %, údaj o jádrové inflaci ale ČNB teprve zveřejní během dneška.

U položek spadajících do jádrové inflace lze zmínit zpomalení meziročního růstu cen v oddíle rekreace a kultura, což jsou aktivity, na něž dopadají nejistoty a preventivní omezení spojená s koronavirem.

Naopak se dále zmírnil pokles cen pohonných hmot, což statisticky znamená, že vývoj cen pohonných hmot v srpnu sám o sobě meziroční inflaci tlačil k meziročnímu nárůstu, celkově ale převážil vývoj v ostatních položkách spotřebního koše, jenž celkovou inflaci vedl k nepatrnému poklesu.

Jádrová inflace v červenci činila 3,7 % a v srpnu byla buď stejná anebo jen nepatrně nižší.V obou případech tak jádrová inflace zůstává výrazně nad prognózou ČNB pro letošní 3. čtvrtletí, neboť centrální banka čekala jádrovou inflaci v průměru na úrovni 3,1 %. Jádrová inflace by měla výhledově klesat, neboť slabší výkon české ekonomiky a nižší využití výrobních kapacit v důsledku koronaviru by měly vést ke zmírnění domácích cenových tlaků.

Viditelnější zmírnění jádrové inflace ale uvidíme zřejmě až v průběhu roku 2021

Inflace setrvává nad tříprocentní úrovní, jež představuje horní okraj tolerančního pásma pro odchylku od dvouprocentního inflačního cíle české centrální banky. Celková inflace za srpen ale nepřinesla překvapení a nepříznivé překvapení by nemělo přijít ani ze strany jádrové inflace.

Celková inflace by měla ve zbytku letošního roku pozvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet v oblasti 3 % a možná i mírně pod tříprocentní úrovní s tím, že výraznější pokles inflace lze čekat až v roce 2021. Aktuální vývoj inflace je v souladu s postojem bankovní rady ČNB, která již nechce dále změkčovat měnové podmínky v tuzemské ekonomice skrze snižování úroků.

Srpnový údaj o inflaci dle mého názoru odpovídá vyznění prognózy z dílny centrální banky ve smyslu stability úrokových sazeb v několika příštích čtvrtletích s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru, nejdříve ale zhruba až v polovině roku 2021.

Nejistotu představuje vývoj na poli koronaviru, kde by případná eskalace růstu nákazy a opětovná omezení v ekonomice mohla zhoršit výhled ekonomiky, což by pro ČNB představovalo argument pro debatu o dalším změkčení měnových podmínek – zatím ale stále jde pouze o potenciální riziko.

Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba na úrovni 3,2 %, v roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky: můj odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí 2,1 %.

Zároveň by se ale měl oživovat růst české ekonomiky, takže v tomto hlavním scénáři by ČNB své úroky již dále snižovat neměla navzdory předpokládanému poklesu inflace do oblasti dvouprocentního cíle.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE