Průzkum PMI hlásí, že ekonomická aktivita v eurozóně v květnu pokračovala v poklesu, ten se ale v porovnání s dubnem zmírnil. Ke zmírnění poklesu aktivity došlo ve službách i ve zpracovatelském průmyslu s tím, jak se postupně uvolňují omezení související s koronavirem. Průzkum PMI ale zároveň naznačuje, že služby i průmysl vykáží v letošním druhém čtvrtletí výrazný pokles, což bude ostatně platit o ekonomice jako celku.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, vzrostl v květnu ze své rekordně nízké úrovně 13,6 na úroveň 30,5, což představuje lepší výsledek, než se čekalo, a zároveň nejvyšší úroveň za uplynulé tři měsíce. Úroveň indikátoru PMI ovšem zůstává hluboko pod úrovní padesáti bodů, jež představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity. Jinými slovy: ekonomická aktivita v eurozóně v květnu nadále klesala, tempo poklesu ale bylo mírnější než v březnu a dubnu.

Pokles se zmírnil jak ve službách, tak ve zpracovatelském průmyslu, přičemž oba sektory hlásí o něco lepší výsledky, než se pro květen čekalo. Aktivita v ekonomice je i nadále zasažena restrikcemi zavedenými v rámci boje proti pandemii koronaviru. Postupné uvolňování některých restrikcí ale vede k tomu, že se míra poklesu aktivity přece jen zmírňuje a zároveň se zlepšuje výhled do dalších měsíců – míra optimismu se ovšem zvedá z velmi nízkých hodnot.

Úroveň indikátoru PMI za duben a květen by sama o sobě naznačovala pro letošní druhé čtvrtletí mezičtvrtletní pokles HDP eurozóny zhruba o 10 %. Pro připomenutí, v letošním prvním čtvrtletí klesl HDP eurozóny mezičtvrtletně o 3,8 %, což představuje z hlediska dynamiky propadu dosavadní rekord. V prvním čtvrtletí HDP eurozóny klesl meziročně o 3,2 % a pokud by ve druhém čtvrtletí mezikvartálně propadl o 10 %, tak by meziroční pokles HDP činil více než 13 %.

Ekonomika eurozóny je v recesi, mezičtvrtletní pokles HDP za letošní druhé čtvrtletí by ale měl představovat nejprudší výkyv a počínaje třetím čtvrtletím by se HDP mohl začít v mezičtvrtletním srovnání oživovat, meziročně ale bude i nadále vykazovat pokles.

Obdobný vývoj, tedy prudký propad hospodářské aktivity ve druhém čtvrtletí jako celku, jenž by měl být následován postupným oživením v letošním druhém pololetí, lze čekat i pro středoevropský region včetně české ekonomiky.

Pro vývoj v dalších měsících bude i nadále klíčové, jak se bude dařit uvolňovat omezení přijatá v boji proti koronaviru a jak pozitivně na to budou schopny reagovat jednotlivé sektory v ekonomice. Obecně se předpokládá, že se ekonomiky vrátí na svou předkrizovou úroveň nejdříve v roce 2022, což platí i pro většinu středoevropských ekonomik.

Pro třetí čtvrtletí očekávám oživení hospodářské aktivity v eurozóně, i tak ale vykáže HDP eurozóny za letošní rok výrazný pokles: pro rok 2020 jako celek čekáme propad HDP eurozóny o 8 %. V roce 2021 by se ekonomika měla vrátit k růstu i v celoročním vyjádření, samotný výkon v roce 2021 ale dle všeho nebude stačit ke kompenzaci letošního poklesu. Pro rok 2021 počítáme s růstem HDP eurozóny zhruba v oblasti 4,5 %.

Pro srovnání: HDP České republiky letos dle našich odhadů klesne o 7,3 %, v roce 2021 by ale měl následovat růst zhruba na úrovni 5 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE