Koronavirus stahuje ekonomiku eurozóny do výrazného propadu, postižen je především sektor služeb. Indikátor PMI, jenž mapuje ekonomickou aktivitu v eurozóně, se v březnu propadl na svou historicky nejnižší úroveň. Březnová úroveň indikátoru PMI by sama o sobě naznačovala propad HDP eurozóny v mezičtvrtletním vyjádření o 2 %, pokles se ale dále prohloubí. Pro připomenutí: ještě v únoru průzkum PMI naznačoval pro letošní první čtvrtletí mezičtvrtletní nárůst HDP eurozóny o 0,2 %.

Předběžné výsledky PMI průzkumu za letošní březen hlásí, že složený (kompozitní) indikátor PMI pro eurozónu zkolaboval z úrovně 51,6 na úroveň 31,4 Březnová úroveň složeného PMI indikátoru pro eurozónu představuje historické minimum od počátku průzkumu, tedy od července roku 1998. Jinými slovy, „překonáno“ bylo i dosavadní minimum z února 2009 (36,2), kdy byl celý svět zasažen finanční krizí. Trh čekal, že složený PMI indikátor klesne na úroveň 38,8.

Zatímco propad ve zpracovatelském průmyslu byl méně výrazný, než se čekalo, tak aktivita ve službách hlásí doslova kolaps. Platí to zejména o dopravě, cestovním ruchu a restauracích. Vše je ve výsledku spojeno s prudkým propadem objednávek jak ve službách, tak v průmyslu. Výrazně negativní dopad je patrný i na trhu práce: škrty pracovních míst byly dle průzkumu PMI nejvýraznější od července roku 2009.

Březnová úroveň složeného PMI indikátoru pro eurozónu by sama o sobě indikovala mezičtvrtletní pokles HDP o 2,0 %, tempo propadu ekonomické aktivity se ale v dalších měsících s veškerou pravděpodobností dále prohloubí. Ekonomika eurozóny směřuje do recese, mezičtvrtletní pokles HDP bude velmi pravděpodobně vykázán již za letošní první čtvrtletí, ve druhém čtvrtletí se propad ještě dále prohloubí.

Otázkou zůstává, zda letošní druhé pololetí přinese oživení hospodářské aktivity, a zda to bude platit již o třetím čtvrtletí. Pomyslnou „alfou a omegou“ v odpovědi na tuto otázku bude dění okolo koronaviru, tedy jeho zvládnutí jak po zdravotní stránce, tak schopnost vrátit ekonomiku do normálu. Možné to je, jisté to ale zatím zdaleka není a obdobný komentář lze pronést o středoevropských ekonomikách včetně české, a o ekonomice v USA či Velké Británii.

Nejistota je významná, což je reflektováno i děním na finančních trzích. Úsilí centrálních bank a vlád, tedy jejich snaha ekonomiku podpořit na poptávkové a nabídkové straně, je zároveň enormní, což by měla ekonomika pozitivně kvitovat v situaci, kdy největší tlaky a komplikace spojené s pandemií koronaviru opadnou.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE