Průzkum PMI, mapující hospodářské klima v eurozóně, hlásí pro letošní únor zrychlení růstu ekonomické aktivity. Jde sice jen o mírné zrychlení růstu ekonomiky, nicméně nečekané, především v kontextu nejistot spojených s koronavirem. Na stávající úrovni složený PMI indikátor pro eurozónu naznačuje, že HDP za letošní první čtvrtletí vykáže mezičtvrtletní růst 0,2 % a mírně tak zrychlí v porovnání s nárůstem o 0,1 %, jenž byl vykázán v závěru roku 2019.

Předběžné výsledky PMI průzkumu za letošní únor hlásí, že složený (kompozitní) indikátor PMI pro eurozónu vzrostl z úrovně 51,3 na úroveň 51,6, což je nejvyšší hodnota od loňského srpna. Trh přitom čekal, že složený PMI indikátor klesne na úroveň 51,0, nicméně příznivě překvapily výsledky jak za zpracovatelský průmysl, tak za služby, když v obou sektorech celkový PMI indikátor v únoru nečekaně vzrostl.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně sice i nadále klesá, aktuální pokles je ale nejmírnější za uplynulých dvanáct měsíců. Pokles nových objednávek ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně je nejmírnější dokonce za uplynulých patnáct měsíců, zejména díky příznivějšímu vývoji domácích objednávek.

Zpracovatelský průmysl zároveň hlásí výrazné prodloužení doby dodávek v souvislosti s problémy způsobenými koronavirem. Je třeba si uvědomit, že koronavirus má a i nadále může mít nepříznivý dopad na exporty do Číny, především ale zasahuje aktivitu v samotné Číně a narušuje pak dodávky zboží, polotovarů a komodit z Číny do zbytku světa.

V sektoru služeb aktivita i nadále roste, aktuální tempo růstu se dle průzkumu PMI vrátilo na prosincovou úroveň, což je zároveň nejlepší výsledek od loňského srpna. Průzkum PMI zároveň naznačuje, že sektor služeb v rámci eurozóny hlásí slabší růst nových objednávek, a to zejména u turistiky, cestování a dalších aktivit, na které mají výraznější dopad problémy spojené s koronavirem.

Složený PMI indikátor pro eurozónu je nicméně na svém šestiměsíčním maximu a podporuje očekávání, že růst HDP eurozóny v letošním prvním čtvrtletí mírně zrychlí, v mezičtvrtletním vyjádření na úroveň 0,2 %. Pro nejbližší měsíce ale zůstávají výrazná rizika spojená s koronavirem, jež mohou mít nepříznivý vliv nejen na turistiku a dopravu, ale také na dodávky do zpracovatelského průmyslu a následně na celkovou aktivitu v tomto sektoru ekonomiky eurozóny.

Z pohledu středoevropského regionu je dobrou zprávou zmírňování poklesu aktivity ve zpracovatelském průmyslu – jak v eurozóně jako celku, tak například v Německu. Únorové průzkumy z eurozóny překvapily pozitivně: platí to jak o průzkumech PMI, tak o ve čtvrtek zveřejněném měsíčním průzkumu spotřebitelské důvěry, jenž zveřejňuje Evropská komise.

Pokud ekonomika eurozóny najede na trajektorii postupného oživení mezičtvrtletního růstu HDP, tak z toho budou profitovat také středoevropské ekonomiky a regionální měny. Koronavirus ale představuje riziko i do dalších týdnů a nelze vyloučit, že aktivita za březen bude tímto faktorem negativně poznamenána: jak v eurozóně, tak v dalších regionech světové ekonomiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE