Zlato má za sebou od začátku tisíciletí poměrně bouřlivý vývoj. V srpnu letošního roku na sebe opět upozornilo, překonalo hranici 1 500 USD za trojskou unci a je nejdražší za posledních šest let. Pro pochopení současného vývoje jeho ceny je dobré ohlédnout se zpět. Jaké faktory hnaly cenu k rekordu roku 2011? A dá se situace připodobnit té současné? Co táhne zlato vzhůru dnes?

Cena žlutého kovu od roku 2000 do roku 2018 stoupla o 370 %. Pokud bychom vzali vývoj až do dnešních dní, kdy se cena pohybuje kolem 1 500 USD za trojskou unci, činí nárůst dokonce 452 %. Pro trh se zlatem v Česku je zajímavé podívat se na vývoj ceny zlata v porovnání s vývojem kurzu dolaru. V českých korunách zlato rostlo, ne však tak výrazně. V prosinci roku 2000 činil kurz koruny vůči dolaru cca 38,94 Kč/USD, při ceně zlata cca 272,65 USD/Oz stála unce v přepočtu cca 10 617 Kč. V prosinci roku 2018 činil kurz koruny vůči dolaru cca 22,69 Kč/USD, při ceně zlata cca 1 281,65 USD/Oz stála unce cca 29 080 Kč. Za danou dobu zlato vzrostlo v korunách zhruba o 174 %.

Graf zachycuje cenu zlata vždy k poslednímu dni daného roku. Zjednodušeně tedy odráží trend za poslední dvě dekády.

Na vývoji ceny zlata se v tomto období značně podepsala finanční krize v USA, která se přelila v celosvětovou hospodářskou recesi. Po pádu banky Lehman Brothers v září roku 2008 cena zlata zhruba na tři týdny vyrostla o 100 USD na tehdejších 900 USD/Oz. Byl to počátek tříletého intenzivního růstu. V důsledku krize došlo ke snížení úrokových sazeb nejprve u FED a s ročním zpožděním i u ECB na minimální úroveň. V dubnu 2010 pak požádalo Řecko o financování ze zdrojů Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, v listopadu 2010 jej následovalo Irsko a v dubnu 2011 Portugalsko. V srpnu 2011 byla ECB nucena intervenovat na záchranu eurozóny nákupem dluhopisů ohrožených zemí. V srpnu a v září se v důsledku toho zlato vyšplhalo na historické maximum 1 895 USD/Oz.

Po roce 2011 následoval propad ceny zlata jako důsledek postupného uzdravování ekonomiky po finanční krizi. Nejslabším pro zlato byl rok 2015, který je považován za konec recese. Došlo k opětovnému zvýšení úrokových sazeb. To bývá zpravidla negativní zpráva pro investiční kovy. Krátkodobě zlato reagovalo na eskalaci dluhové krize v Řecku začátkem roku 2015 nebo na výsledek referenda ve Velké Británii, které Brity poslalo na cestu k vystoupení z EU, v červnu 2016.

Proč se ale cena zlata nevrátila na předkrizovou úroveň? Jsem toho názoru, že jednou z významných příčin je masivní růst peněžní zásoby a dlouhodobé udržování úrokových sazeb na nízké úrovni. FED (Federální rezervní systém USA) natiskl od krizového roku 2008 o 4 biliony dolarů více, aby pomohl svým bankám a stimuloval ekonomiku. V dnešních cenách to odpovídá hodnotě přibližně 2,67 miliardy uncí zlata. To odpovídá přibližně 24 letům globální produkce tohoto kovu. Centrální banky chtějí spravovat ekonomiky pomocí papíru a číslic namísto reálných hodnot. V důsledku toho můžeme být svědky další krize. Jaké jsou faktory, které mohou ovlivnit cenu zlata. Podívejme se na ně.

Vývoj úrokových sazeb ve světě

V loňském roce zvýšil FED úrokové sazby celkem 4krát, od roku 2015 to bylo celkem 9krát. Červenec 2019 přinesl první snížení úrokových sazeb od konce roku 2008. Investoři napjatě očekávají, zda tento krok povede k otočení kormidlem. Zářijové zasedání FEDu napoví. Signály jsou a naznačují spíše další snížení sazeb. To může zlato podpořit v dalším růstu.

Obchodní válka USA a Číny v plném proudu

Zavádění cel přináší na trh obavy z dalšího vývoje. Od září mají v USA platit další cla na zboží v hodnotě 300 miliard USD. Spirála je roztočena na plné obrátky, dva světoví ekonomičtí obři „válčí“ a ani jeden z nich nemá v plánu ustoupit. To je jeden z primárních důvodů současného růstu ceny zlata. Dohoda je v současné době, zdá se, v nedohlednu. Významný prorůstový faktor.

Nevyzpytatelný prezident Trump

V dnešním světě propojeném informačními technologiemi se signály šíří rychlostí blesku. Investoři jsou jen lidé a jejich emoce hýbou cenami akcií, zlata, čehokoliv. To, co opravdu nemají rádi, je nejistota. Snaží se ji co nejvíce eliminovat. A zlatu se říká bezpečný přístav proto, že se k němu uchylují právě v nejistých dobách. Náladový americký prezident zlatu spíše svědčí.

Problémy Deutsche Bank aneb novodobá Lehman Brothers?

Největší evropská investiční banka se zmítá ve velkých problémech. Mluví se o tom, že může být novodobou Lehman Brothers. Tato americká banka byla pokládána za „too big to fail“. O tom, co se stalo v roce 2008, se bude psát v učebnicích. Krach a počátek velké světové krize. Deutsche Bank má za sebou téměř 150 let tradice. Přesto propouští a její akcie jsou na historicky nejnižších úrovních. V období před krizí se obchodovaly za 111 EUR, během krize spadly na 17,5 EUR. Jejich dnešní hodnota je zhruba 6,6 EUR. Krach této banky by bezesporu zasáhl celý finanční systém.

Centrální banky jako významný hráč

V roce 2018 byl podle světové rady pro zlato (WGC) zaznamenán rekord v nákupech zlata centrálními bankami. Tyto instituce přidaly do svých rezerv 651,5 tun zlata, oproti roku 2017 je to nárůst o cca 74 %. Nákupy jsou největší od roku 1971, nejvíce se činily banky Ruska, Turecka, Kazachstánu, Indie, Iráku, Polska a Maďarska. V prvním pololetí roku 2019 nakoupily centrální banky již cca 375 tun zlata. Odhaduje se, že letošní nákupy budou činit cca 675–725 tun. Nejspíše tak budou překonána čísla loňského roku.

Ke změně myšlení bankéřů došlo po rozpoutání hypoteční krize v USA. Trend se definitivně změnil roku 2010. Do tohoto data se banky zlata spíše zbavovaly, od tohoto data jsou čistými nákupci a jejich poptávka roste. Pomáhá jim v tom i letošní rozhodnutí Banky pro mezinárodní vypořádání, která zařadila zlato do třídy aktiv s nulovým rizikem. V praxi to znamená, že banky už nemusí zlato krátit ve svých rozvahách o 50 procent jako dříve.

Výnosové křivky

Možný příchod krize nám rovněž mohou napovědět výnosové křivky krátkodobých a dlouhodobých dluhopisů USA. Výnos z dlouhodobých vládních dluhopisů (10letých) je v současnosti nižší než z krátkodobých (3měsíčních), což pozorujeme poprvé od poslední krize. Inverzní výnosová křivka může značit zpomalení hospodářství či příchod recese.

Podzimní obchodování na burzách

Současná situace je podle všeho pro zlato velkou výzvou s mnoha prorůstovými faktory. Všichni bychom byli rádi, kdyby se spekulace o krizi nenaplnily. Zároveň však jsme poučeni z historického vývoje i ekonomické teorie, která hlásá, že ekonomika se vyvíjí cyklicky.

Blížící se podzim napoví. Toto období patří k rizikovým obdobím na trhu. Říká se „Sell in May and go away“ – prodej v květnu a odejdi. Letní měsíce s nižší likviditou a velkou volatilitou vybízí spíše k opuštění burzy a návratu na podzim. Podzim je pak obdobím, kdy přicházejí krize. Ty největší vypukly právě tehdy. Velká hospodářská krize 29. října 1929 (Black Tuesday), krach na světových burzách 19. října 1987 (Black Monday) a pokles Dow Jonesova indexu, Hypoteční krize v USA a zmiňovaný pád banky Lehman Brothers 14. září 2008. V září se minimálně (snad) už dozvíme, jak dopadne Brexit. Nový premiér Boris Johnson ho prý chce dotáhnout do konce stůj co stůj. Pokud dojde k tvrdému Brexitu, trhům to rozhodně neprospěje.

Je toho hodně, co máme před sebou a co musíme zvládnout. Věřme, že situaci ustojíme a pokud ne, mějme své osobní finance připravené na to, co může nastat.

Autor: Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky