Akcie ovlivnily ceny komodit, napětí v mezinárodním obchodě i italská politika. Italská vláda překvapila trhy, když představila rozpočet na příští rok s deficitem. Dostala se tím do křížku s Bruselem.

Příležitosti:

• Měsíční data indikují především díky slušnému růstu spotřeby i firemních investic růst ekonomiky USA blízko 3 %. Problémem je nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, přesto růst mezd nezrychluje. Tento vývoj pomáhá udržet inflaci pod kontrolou a netlačí na rychlejší zvyšování sazeb. Celkový obrázek zůstává pozitivní.

Hrozby:

• Ceny ropy Brent se vyšplhaly nad 80 USD/barel a překonaly čtyřletá maxima. Aktuální úrovně a dynamika růstu cen vzbuzuje obavy z možného negativního dopadu na světovou ekonomiku. Na cenu tlačily zejména události spojené s děním kolem Íránu, když ohlášené sankce USA uspěly ještě před zavedením. Většina odběratelů totiž omezila dovoz ropy z Íránu už v září, přestože sankce začnou platit až v listopadu. Státy kartelu OPEC nejsou příliš ochotné zvyšovat těžbu nad dohodnuté kvóty a ostatní těžaři nemají kapacity, kterými by mohl být výpadek íránské těžby nahrazen. Růst cen ropy může pokračovat, dokud ho nezastaví zpomalující se světová ekonomika.
• Italská vláda představila rozpočet na příští rok s deficitem, který odporuje pravidlům Evropské unie. Italové přitom mají už nyní dluh ve výši 130 % HDP. Olej do ohně přilil svým prohlášením ekonomický expert strany Liga Claudio Borghi, který uvedl, že Itálie by si vlastní měnou vyřešila mnohé ze svých problémů. Pokud se začne vážně spekulovat o odchodu Itálie z eurozóny, byl by to pro finanční trhy šok, který by se nedal srovnat ani s problémy Řecka, které jsme zažívali v roce 2010.

Evropští politici odmítli na zářijovém neformálním setkání v Salcburku plán britské premiérky Theresy Mayové na uspořádání budoucích vztahů mezi Británií a EU. Podle šéfa evropských summitů Donalda Tuska tzv. plán z Chequers „nemůže fungovat“. Britská média chápou výsledky summitu jako jednoznačný neúspěch Mayové. Nejistota spojená s odchodem Británie z EU už začíná mít na britské podniky výrazný dopad. Jejich vývoz zpomaluje, náborové potíže se hromadí a investiční plány se musí omezovat, vyplývá z průzkumů Britské obchodní komory BCC a společnosti Deloitte.

Klesaly ceny vládních dluhopisů 

Při absenci výsledkové sezóny bylo září chudé na firemní zprávy. Index S&P 500 uzavřel s mírným ziskem (+0,4 %), přírůstky u zdravotnických společností a telekomů kompenzovaly ztráty u finančních titulů. Letošní 3. čtvrtletí (+7,2 %) bylo pro americký index nejlepší od 4. čtvrtletí 2013. I evropské akcie byly v září v zelených číslech (+0,2 %). V reakci na růst cen komodit, zejména ropy (+6,8 %), posílily sektory základních zdrojů a energetiky. Index regionu CEE zůstal beze změny, když pozitivní výkonnost na pražské burze převážil pokles polských a maďarských jmen.

Ceny vládních dluhopisů v Německu i USA klesly. Napomohly komentáře ze strany centrálních bank včetně ECB, když Mario Draghi vyjádřil důvěru v oživení inflačních tlaků. Klesly i ceny středoevropských vládních dluhopisů. V Česku ČNB na zářijovém zasedání opět zvýšila repo sazbu (na 1,50 %), už potřetí v řadě, letos už celkem počtvrté. ČNB tak reaguje na růst jádrové inflace. Guvernér Jiří Rusnok však nedal jasný signál ohledně dalšího růstu úroků a koruna následně oslabila vůči euru. Dle našeho názoru je ještě jedno zvýšení ve zbytku roku téměř jisté, a to nejspíš už na zasedání ČNB počátkem listopadu.

Autor: Patrik Hudec, portfolio manažer Generali Investments CEE