ECB na svém posledním měnově-politickém zasedání překvapila finanční trhy, když  zveřejnila jízdní řád pro ukončení svého programu nákupů aktiv (APP). Měsíční objem nákupů aktiv by tak měl být ze stávajících 30 miliard euro snížen v letošním 4. čtvrtletí na 15 miliard euro měsíčně a ke konci letošního prosince by měl být ukončen zcela.

Zároveň ale ECB zdůrazňuje řadu nejistot, jimž ekonomika eurozóny čelí, a jež v důsledku mohou mít vliv na konečné časování měnově-politických kroků. Ostatně, i avizované ukončení nákupů aktiv je podmíněno tím, že data z ekonomiky nebudou v protikladu se střednědobým výhledem inflace, tak jak jej nyní ECB vnímá. ECB ve svém tiskovém prohlášení také konstatuje očekávání, že její úroky půjdou nahoru nejdříve koncem léta 2019, tedy zhruba nejdříve za 15 měsíců, a i to je podmíněno vývojem inflace. V reakci na dnešní vyhlášení ECB tak došlo k poměrně výraznému oslabení kurzu eura (vůči americkému dolaru zhruba o 1 %) a klesly též úrokové sazby na finančních trzích (př.: pokles eurových úrokových swapů či výnosů německých vládních dluhopisů).

ECB také zveřejnila čerstvou kvartální prognózu pro ekonomiku eurozóny: letošní růst HDP bude slabší, než ECB předpokládala v březnové prognóze. Výhled růstu HDP pro letošní rok byl snížen na 2,1 % (z březnového odhadu 2,4 %), což ale není překvapivá revize. Pro další roky ECB počítá s postupným zpomalením růstu HDP, tento scénář se ale v porovnání s březnovou prognózou nijak neposunul. Výraznější posun, a to směrem nahoru, nastal u prognózy inflace v eurozóně pro letošní i příští rok. Nicméně, na úrovni 1,7 % v roce letošním i v letech 2019 a 2020 zůstává průměrná celoroční inflace mírně pod cílem ECB. ECB zároveň deklaruje rostoucí důvěru ve scénář udržitelné konverze inflace do oblasti cíle, tedy mírně pod 2 %.

Přesto, možná i vzhledem k existenci nejistot zejména na straně růstu ekonomiky lze konstatovat, že ECB provádí kroky směrem k normalizaci a zpřísňování své měnové politiky opatrně a tedy pozvolna. Pro středoevropské ekonomiky a jejich centrální banky včetně ČNB je vzkaz takový, že ECB v dohledné době nechystá zásadní zpřísnění své měnové politiky. Samozřejmě, ukončení programu nákupů aktiv, pokud tedy k němu s koncem letošního roku dojde, bude tlačit efektivní úrokové sazby na peněžním trhu v eurozóně nahoru a měnové podmínky se tak zpřísní. Nicméně, další navazující krok, tedy zvyšování vlastní úrokových sazeb ECB, nechce centrální banka nijak uspěchat a takový krok dle všeho nelze čekat dříve než v září roku 2019.

Pro ČNB to znamená, že na straně vnějších podmínek, tedy ze strany předpokládaných kroků ECB, nebude česká centrální banka tlačena k tomu, aby ve zpřísňování své politiky přeřadila na vyšší rychlostní stupeň. Samozřejmě, vývoj v české ekonomice v kombinaci s vývojem kurzu koruny budou ČNB tlačit k rychlejšímu zvýšení sazeb, než co centrální banka původně sama přepokládala. Nicméně, v roce 2019 by se dle dnes zveřejněných plánů nemělo ze strany ECB dít nic dramatického, rozhodně tedy nic nad rámec toho, než co se dosud čekalo. A je namístě ještě jednou připomenout, že ECB může první zvýšení svých sazeb oddálit ještě dále za léto 2019, pokud pro ni vývoj a výhled inflace v eurozóně nebude uspokojivý.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE