Míra nezaměstnanosti pokračuje v poklesu, zatímco počet volných pracovních míst dále roste: na tomto trendu se nic nezměnilo ani v květnu. Dále se tak rozevírají pomyslné nůžky, kdy počet volných pracovních míst v české ekonomice je vyšší než počet uchazečů o zaměstnání.

I v květnu se projevila kombinace dvou faktorů, jež tlačí nezaměstnanost dolů: jednak jde o růst české ekonomiky a s ním spojenou poptávku zaměstnavatelů po pracovní síle, tím druhým faktorem je jaro, kdy již naplno běží sezónní práce v zemědělství, stavebnictví či gastronomii a cestovním ruchu. Míra nezaměstnanosti v květnu klesla z 3,2 % na úroveň 3,0 % a nezaměstnanost je tak nejníže od července roku 1997. Ve srovnání s loňským květnem se míra nezaměstnanosti snížila o 1,1 procentního bodu a vývoj celkově naplnil očekávání finančního trhu. V červnu se míra nezaměstnanosti může podívat pod tříprocentní úroveň.

Za celý letošní rok klesne průměrná míra nezaměstnanosti pod 3,5 %, a to možná i výrazně pod tuto úroveň, když v roce 2017 činil celoroční průměr 4,2 %. Navzdory určitému zpomalení růstu HDP, jež bylo vykázáno v letošním prvním čtvrtletí, česká ekonomika stále solidně roste. Trh práce zároveň reaguje na hospodářský růst s určitým zpožděním, což znamená, že míra nezaměstnanosti by měla ještě dále klesat.

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice je na mnohaletých minimech a je nejnižší v Evropské unii. Vývoj na tuzemském trhu práce je dobrou zprávou pro uchazeče o práci a tím pádem pro domácnosti coby spotřebitele. Zároveň se ale ze strany zaměstnavatelů prohlubuje problém, kdy se jim pracovní síla nedostává v potřebném množství a kvalifikaci. S tím je spojen tlak směrem k rychlejšímu růstu mezd a také tlak na zvyšování produktivity, včetně vyšších investic do technologií a strojového vybavení.

Ve spojení s vývojem na trhu práce je zároveň dobré si uvědomit, že už delší dobu fakticky hovoříme o prohlubující se nerovnováze české ekonomiky, ať již hovoříme o míře nezaměstnanosti, počtu volných pracovních míst či zrychlujícím se růstu mezd.

Jakkoliv je pro uchazeče o práci tato situace příznivá, tak dlouhodobě udržitelná není a nejde o optimální situaci ani z pohledu ekonomiky jako celku. Právě vývoj na trhu práce je jedním z klíčových důvodů, proč ČNB cítí potřebu dále zpřísňovat svou měnovou politiku včetně urychlení procesu zvyšování úrokových sazeb v porovnání se scénářem, jenž předpokládala její vlastní prognóza z počátku května.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE