Říjnový průzkum PMI hlásí, že tempo hospodářské aktivity v eurozóně na počátku závěrečného čtvrtletí letošního roku mírně zpomalilo, a to v důsledku slabšího tempa růstu ve službách. Celkový PMI indikátor pro eurozónu tak klesl na své dvouměsíční minimum, i tak ale pro země platící eurem hlásí velmi solidní tempo hospodářského růstu.

Pro třetí čtvrtletí jako celek průzkum PMI již v září naznačil, že růst HDP eurozóny zřejmě zesílil a mezičtvrtletně činil 0,7 % a obdobné tempo růstu HDP tento průzkum signalizuje i pro počátek závěrečného čtvrtletí. Skvěle se vede zpracovatelskému průmyslu, prakticky napříč eurozónou: to je velmi dobrá zpráva také pro český průmysl, jenž je s eurozónou silně provázán.

Ostatně, výrazný nárůst důvěry v českém průmyslu vykazuje dnes zveřejněný konjunkturální průzkum ČŚÚ a v tomto ohledu lze konstatovat, že průzkumy pro tuzemský průmysl i eurozóny si navzájem „ladí“, co se optimismu týče.

Průzkum PMI pro eurozónu naznačuje, že v říjnu došlo ke zpomalení tempa růstu aktivity v sektoru služeb, což v porovnání s letošním zářím vedlo ke zpomalení celkového tempa hospodářského růstu v ekonomikách platících eurem. Nicméně, i tak vyznívá průzkum PMI optimisticky, neboť je z něj patrné, že ekonomika eurozóny by si i v závěru letošního roku měla udržet velmi solidní hospodářský růst. Firmy si pochvalují silný růst objednávek, což platí jak o průmyslu, tak o službách. Obecně lze konstatovat, že říjnový PMI průzkum přináší velmi optimistické zprávy právě o zpracovatelském průmyslu a zdá se tak, že letošní posílení eura se na výkonu průmyslu v eurozóně zatím nijak negativně neprojevuje. Dobré zprávy z ekonomiky eurozóny jsou dobrou zprávou i pro středoevropský region, pro nějž je eurozóna hlavním hospodářským partnerem. Příznivé signály ohledně průmyslové aktivity v eurozóně pak velmi dobře rezonují s růstem důvěry v českém průmyslu, jenž vyplývá z dnes zveřejněného průzkumu Českého statistického úřadu.

Průzkumy PMI zároveň potvrzují, že v návaznosti na silný hospodářský růst ubývají v ekonomice eurozóny volné výrobní kapacity, což vede k růstu inflačních tlaků. To je důležitá zpráva pro ECB a všeobecně se očekává, že Evropská centrální banka bude na uvedený vývoj reagovat postupným utlumením svého programu nákupu aktiv, tedy že se vydá cestou k pozvolnému zpřísnění své měnové politiky. ECB by měla vydat zásadní prohlášení k výhledu své měnové politiky a zejména pak k nákupům aktiv na zasedání tento čtvrtek (26. října) a rozhodnutí ECB bude v tomto smyslu velmi bedlivě sledováno i ze středoevropského regionu, neboť kroky ECB mohou mít dopad jak na regionální finanční trhy, tak na výhled měnové politiky středoevropských centrálních bank včetně ČNB.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE