Zářijový průzkum PMI hlásí, že tempo hospodářské aktivity v eurozóně v závěru 3. čtvrtletí zesílilo, přičemž růst se zrychlil jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách. Celkový PMI indikátor pro eurozónu se vyšplhal na své čtyřměsíční maximum, když zrychlení hlásí Německo i Francie, zatímco ve zbytku eurozóny se tempo růstu zmírnilo na šestiměsíční minimum. Zdá se, že zpracovatelský průmysl v eurozóně začíná pociťovat dopady posilování eura, neboť v září došlo k mírnému zpomalení tempa růstu na straně exportů, nicméně růst vývozů je i nadále solidní.

Pro třetí čtvrtletí jako celek průzkum PMI naznačuje, že růst HDP eurozóny zřejmě zesílil a mezičtvrtletně činil 0,7 %, když v letošním druhém čtvrtletí byl vykázán mezičtvrtletní růst 0,6 %.

Ekonomice eurozóny se letos velmi dobře daří, průmysl i služby profitují jak z rostoucí domácí poptávky, tak z příznivého vývoje na exportních trzích. Faktorem, jenž se v závěru letošního roku a dále pak v roce 2018 může negativně projevovat na straně exportů, je posílení kurzu eura, pozorované v uplynulých týdnech a měsících.

Z průzkumu PMI je zároveň patrné, že v návaznosti na silný hospodářský růst ubývají v ekonomice eurozóny volné výrobní kapacity, což vede k růstu inflačních tlaků. To je samozřejmě důležitý signál pro ECB, která nyní řeší otázku načasování a podoby ukončení svého programu nákupů aktiv, tedy jinak řečeno otázku postupné změny nastavení své měnové politiky, jež je zatím velmi uvolněná.

Co se týče implikací pro středoevropský region, tak lze jen zopakovat, že příznivé signály z ekonomiky eurozóny jsou tradičně dobrou zprávou i pro náš region. Eurozóna je pro středoevropské ekonomiky hlavním obchodním partnerem, hospodářská situace v regionu je tedy silně podmíněna tím, jak se vede eurozóně. V tomto ohledu přináší zářijový PMI průzkum pro eurozónu pozitivní zprávy nejen pro země platící eurem, ale také pro středoevropský region, českou ekonomiku nevyjímaje.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE