Zrychlení růstu aktivity hlásí zpracovatelský průmysl i služby. Pro letošní první čtvrtletí průzkum PMI indikuje růst HDP eurozóny v mezičtvrtletním vyjádření tempem 0,6 %, když v závěrečném čtvrtletí roku 2016 mezičtvrtletní růst HDP činil 0,4 %.

Dobré zprávy z eurozóny jsou dobrým poselstvím i pro středoevropské ekonomiky. O to více je překvapivý pokles důvěry v českém průmyslu tak, jak byl reportován v březnovém průzkumu ČSÚ. Situace v eurozóně ovšem zároveň podporuje očekávání, že se bude dobře dařit středoevropským ekonomikám včetně té české, neboť vnější hospodářské prostředí je pro ně takto příznivé. 

Indikátor PMI, jenž mapuje ekonomickou aktivitu v eurozóně, v březnu dále vzrostl a je na nejvyšší úrovni od dubna roku 2011. Daří se zpracovatelskému průmyslu i službám, a dobré zprávy jsou v tomto ohledu hlášeny z obou největších ekonomik eurozóny, tedy z Německa i Francie. Je tedy evidentní, že politické nejistoty, jež souvisejí zejména s blížícími se prezidentskými volbami Francie, nemají na ekonomickou aktivitu zatím žádný viditelný negativní dopad. Přesto, právě politické faktory jsou pro nejbližší měsíce tím hlavním rizikem, jež se může na náladě a ekonomické aktivitě v eurozóně podepsat v negativním smyslu. 

Průzkum PMI zároveň hlásí, že se v ekonomice eurozóny oživuje cenový růst. Celkově tak vyznění březnového průzkumu PMI může podpořit spekulace na postupné ukončení politiky kvantitativního uvolňování v eurozóně, tedy programu nákupů aktiv do portfolia ECB, a to v průběhu roku 2018.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE