Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v listopadu dále zrychlil, navzdory přechodnému prominutí daně z přidané hodnoty u cen elektřiny a zemního plynu. Celková meziroční inflace v listopadu vzrostla z 5,8 % na 6,0 %, což je nejvyšší úroveň od října 2008. Jestliže růst cen nákladů na bydlení v říjnu zpomalil díky přechodnému prominutí daně z přidané hodnoty u cen energií, tak v naprosté většině zbytku spotřebního koše bylo vykázáno zrychlení meziročního cenového růstu.

Zrychlení meziročního růstu hlásí ceny potravin, pohonných hmot, odívání a obuvi, stravování a ubytování a tento výčet by mohl dále pokračovat.

Meziroční inflace na úrovni 6,0 % je výrazně nad prognózou ČNB, shoduje se ale s odhadem finančního trhu.

Data o inflaci povedou k očekáváním, že ČNB dále zvýší své úrokové sazby, tak jak jí to doporučuje její vlastní prognóza zveřejněná počátkem listopadu.

Meziroční inflace v listopadu vzrostla z 5,8 % na 6,0 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od října 2008.

Finanční trh nárůst na 6,0 % očekával, ČNB ve své prognóze z počátku listopadu odhadovala meziroční inflaci na úrovni 4,9 % a cenový růst je tak výrazně nad předpoklady centrální banky.

Celková meziroční inflace se v prvním čtvrtletí 2022 zřejmě vyšplhá nad 7 % a i když v jarních měsících zřejmě začne klesat, tak ještě na konci roku 2022 může být nad 4 % a tedy výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v listopadu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen potravin, pohonných hmot a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, ceny volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Zpomalení cenového růstu hlásí náklady na bydlení (v důsledku přechodného prominutí daně z přidané hodnoty u cen elektřiny a zemního plynu), zpomalení růstu cen hlásí také alkoholické nápoje a tabák.

Jádrová meziroční inflace jako celek vykáže za letošní listopad nepochybně nárůst z říjnové úrovně, jež činila 6,6 %.

Listopadová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem listopadu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním závěrečném čtvrtletí bude činit 6,2 % poté, co ve třetím čtvrtletí dosáhla úroveň 4,8 %, nicméně již v samotném říjnu se jádrová inflace vyšplhala nad prognózu centrální banky a v listopadu se zřejmě růst jádrové inflace vůči prognóze dále navýšil.

I nadále silná poptávka v české ekonomice kombinovaná s růstem cen komodit a s růstem nákladových tlaků obecně vytváří kombinaci faktorů, jež budou tlačit jádrovou inflaci nahoru i v dalších měsících, přinejmenším do prvního čtvrtletí nového roku.

Meziroční inflace by si měla udržet tendenci k růstu přinejmenším do prvních měsících roku 2022.

V prosinci meziroční inflace s veškerou pravděpodobností vzroste nad šest procent a počátkem roku 2022 se meziroční inflace přechodně vyšplhá zřejmě až nad sedm procent.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace činit 3,8 % anebo dokonce 3,9 % poté, co v roce 2020 průměrná inflace dosáhla úroveň 3,2 %.

V roce 2022 může celoroční průměr atakovat úroveň 6,0 %, i když by se od počátku jara meziroční inflace již mohla začít zmírňovat.

Na dohled dvěma procentům, tedy na dohled k inflačnímu cíli, se inflace přiblíží zřejmě až v prvním pololetí 2023.

Aktuální vývoj i výhled inflace hovoří pro scénář dalšího zvyšování úroků ČNB: prognóza z dílny centrální banky, zveřejněná počátkem listopadu, naznačuje, že se repo sazba ze své stávající úrovně 2,75 % v prvním čtvrtletí 2022 vyšplhá přinejmenším na 3,25 %.

Pokud se ale inflace začne s příchodem jara postupně zmírňovat a pokud se budou v ekonomice příznivě vyvíjet inflační očekávání, tak by již druhé čtvrtletí roku 2022 mohlo přinést první krok směrem k postupnému snižování úrokových sazeb české centrální banky.

Samotná prognóza ČNB předpokládá, že repo sazba v průběhu roku 2023 klesne do oblasti 2,50 % a stejná prognóza předpokládá, že celková inflace bude tou dobou již stabilizovaná v oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

S takovým vývojem je spojen také předpoklad posilování koruny vůči euru – v tomto ohledu ovšem stojí za zmínku, že koruna je v letošním závěrečném čtvrtletí slabší ve srovnání s úrovněmi, jež ve své prognóze předpokládala ČNB a vývoj kurzu koruny tak zatím představuje riziko, že inflace bude o něco vyšší, než ve své prognóze centrální banka očekávala.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE