Bankovní rada ČNB na listopadovém zasedání zvýšila svou repo sazbu o jeden a čtvrt procentního bodu, což představuje nový rekord pro jednorázové zvýšení úroků české centrální banky od roku 1997. Repo sazba se tímto zvýšením dostala na úroveň 2,75 % a o polovinu procentního bodu tak již překonala hladinu z února 2020, kdy bankovní rada naposledy zvýšila úroky před nástupem pandemie, repo sazbu tehdy na úroveň 2,25 %.

Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání.

Trhy nyní budou vyčkávat na odpolední konferenci bankovní rady, kdy bude prezentována čerstvá prognóza z dílny ČNB, jež odhalí aktuální představy centrální banky o dalším směřování české ekonomiky, úrokových sazeb a také kurzu koruny.

Zvýšení repo sazby ČNB o jeden a čtvrt procentního bodu na úroveň 2,75 % je výraznější, než se čekalo na finančních trzích, kde mírně převažovalo očekávání zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu nad alternativou zvýšení o půl procentního bodu.

Většina bankovní rady zjevně cítí potřebu razantně reagovat na růst cenových tlaků v české ekonomice s tím, že se inflační rizika v uplynulých týdnech dále zvýšila.

Obecně, aniž bychom nyní hovořili pouze o české ekonomice, historie říká, že pokud výraznější nárůst inflace zůstane bez reakce hospodářské politiky, tak se následně samotná inflace více rozkolísá, v důsledku čehož se komplikují cenová očekávání v ekonomice.

Vyšší a rozkolísanější inflace tak může vést k větším nejistotám i chybovosti při rozhodování o investicích a úsporách, zároveň vede k nezamýšleným přesunům majetku mezi věřiteli a dlužníky.

Pokud centrální banky dopustí rozjezd inflace výrazně nad hodnoty sledované inflačním cílem, tak by opožděné zpřísnění měnové politiky muselo být o to tvrdší a představovalo by výraznější riziko destabilizace výkonu ekonomiky jako celku.

Středoevropské centrální banky se ve stávající situaci vydaly cestou zvyšování úrokových sazeb s cílem zabránit dlouhodobějšímu nárůstu inflace a inflačních očekávání a činí tak dříve, než jejich souputnice v západní a severní Evropě.

V případě ČNB je po dnešním zvýšení úroků již větší část cesty směrem k normalizaci úrovně úroků v zásadě za námi, pokud budeme předpokládat, že rovnovážná úroveň repo sazby je zhruba v pásmu 2,50 % až 3,00 %.

Rozsah dnešního zvýšení úroků ovšem naznačuje, že bankovní rada směřuje k přechodnému zvýšení úroků nad jejich teoretický normál vzhledem k tomu, že inflační rizika v české ekonomice vnímá jako velmi silná.

Další kroky ČNB v oblasti nastavení úrokových sazeb budou samozřejmě záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny.

Pozornost finančních trhů se bude soustředit na dnešní odpolední tiskovou konferenci bankovní rady, kde bude prezentováno základní vyznění čerstvé čtvrtletní prognózy z dílny ČNB.

Jestliže předchozí prognóza z počátku srpna naznačovala, že by repo sazba ČNB měla ve druhém pololetí 2022 směřovat do oblasti 2 %, tak nová prognóza bude z podstaty věci mnohem agresivnější, co se předpokládaného růstu úroků týče.

Zajímavé bude také sledovat názor centrální banky na další vývoj kurzu koruny, která je navzdory dosavadnímu robustnímu růstu úroků slabší, než ČNB předpokládala ve své srpnové prognóze.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE