Průměrná mzda v české ekonomice vykázala v letošním druhém čtvrtletí meziroční růst 11,3 % v nominálním a 8,2 % v reálném vyjádření, což znamená silnější růst, než čekal trh, zároveň ale slabší výsledek, než jaký předpokládala ČNB.

Silný růst průměrné nominální mzdy byl podpořen statistickými efekty nízké srovnávací základny, kterou představuje vývoj mezd v loňském v loňském druhém čtvrtletí, kdy na ekonomiku a trh práce dopadly uzavírky související s první vlnou pandemie.

Dvouciferný meziroční růst nominální mzdy vykázala řada odvětví včetně ubytování, stravování, pohostinství či zpracovatelského průmyslu, nejsilnější mzdový růst ale vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče (bezmála 44 %) v důsledku výplaty mimořádných odměn za práci během pandemie.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním druhém čtvrtletí činil 11,3 %, což představuje nejsilnější mzdový nárůst za historii měření, tedy od roku 2001.

Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla o 8,2 %, což taktéž představuje historický rekord.

Finanční trh očekával růst reálné mzdy na úrovni 5,7 %, ČNB ve své prognóze prezentovaní počátkem srpna očekávala pro reálnou mzdu za letošní druhé čtvrtletí růst 9,1 %.

Jakkoliv byl mzdový růst za letošní druhé čtvrtletí historicky nejsilnější za uplynulých 20 let, tak byl o necelý jeden procentní bod slabší, než předpokládala centrální banka.

Za silným růstem mezd stojí kromě probíhajícího oživení české ekonomiky dva významné jednorázové faktory.

Silný meziroční růst mezd v letošním druhém čtvrtletí byl ovlivněn jednak statistickými efekty v podobě velmi nízké srovnávací základny – situace na trhu práce a tedy i vývoj mezd byly v loňském druhém čtvrtletí nepříznivě ovlivněny první vlnou pandemie koronaviru a souvisejícími odstávkami v průmyslové výrobě a ve službách.

Dalším významným efektem byly výplaty koronavirových bonusů v odvětví zdravotní a sociální péče v letošním druhém čtvrtletí, což v tomto odvětví vedlo k enormnímu meziročnímu nárůstu průměrné nominální mzdy o 43,8 %.

Kromě rekordního a v tomto ohledu jednorázově silného nárůstu mezd ve zdravotní a sociální péči hlásí dvouciferný meziroční růst mezd například také odvětví ostatních činností (19,2 %), odvětví ubytování, stravování a pohostinství (17,3 %) anebo činnosti v odvětví nemovitostí (15,4 %).

Zpracovatelský průmysl hlásí nárůst nominální mzdy o 11,3 %, tedy v souladu s průměrný růstem v celé ekonomice.

Jediné odvětví, jež hlásí pokles nominální mzdy, meziročně o 1,6 %, je peněžnictví a pojišťovnictví.

Vrátíme-li se k ekonomice jako celku, kde nárůst průměrné mzdy činil 11,3 %, tak celkový objem mezd v ekonomice v letošním druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 12,1 % s tím, jak celkový nárůst nominální mzdy musíme upravit o růst zaměstnanosti, jenž v meziročním vyjádření činil 0,7 %.

Silný mzdový nárůst za letošní druhé čtvrtletí byl do značné míry ovlivněn jednorázovými faktory, mezi něž patří nízká srovnávací základna pro meziroční srovnání v podobě vývoje mezd v loňském druhém čtvrtletí a letošní výplata koronavirových bonusů pracovníkům v odvětví zdravotní a sociální péče.

Pro letošní druhé pololetí je namístě předpokládat zpomalení růstu průměrné nominální mzdy.

Jestliže za letošní první pololetí vzrostla průměrná nominální mzda v české ekonomice meziročně o 7,3 %, tak za letošní rok jako celek lze čekat mzdový růst v oblasti 5,5 %.

V reálném vyjádření, tedy v situaci, kdy bude celoroční inflace mírně nad třemi procenty, by tak průměrný reálný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o 2,3 %.

Pro srovnání, v roce 2020 průměrná nominální mzda v české ekonomice vzrostla o 3,1 % a v reálném vyjádření klesla o 0,1 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE