Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru mírně zpomalil a na úrovni 2,1 % se meziroční míra inflace v české ekonomice dostala na nejníže od konce roku 2018. Ke zpomalení cenového růstu přispěl vývoj u většiny hlavních skupin spotřebního koše, za zmínku ale stojí zejména položky spadající do jádrové inflace, jako odívání a obuv, bytové vybavení, rekreace a kultura či stravování a ubytování, neboť ve všech těchto případech se meziroční cenový růst v únoru viditelně zmírnil. Inflace se sice stále drží mírně nad úrovní dvou procent, tedy na inflačním cílem centrální banky a také nad její prognózou, nicméně data za únor naznačují, že se cenové tlaky v tuzemské ekonomice v porovnání s předchozími měsíci začaly zmírňovat.

Meziroční inflace v únoru klesla z 2,2 % na 2,1 %: dosáhla tak nejnižší úroveň od prosince roku 2018.

Finanční trh očekával inflaci na úrovni 2,2 %, nedávno zveřejněná prognóza z dílny ČNB očekávala jak lednovou, tak únorovou meziroční inflaci na úrovni 1,7 %. 

Zmírnění celkové inflace bylo v únoru taženo položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, což je ukazatel nejvěrněji mapující domácí cenové tlaky.

Zpomalení meziročního růstu cen hlásí odívání a obuv, bytové vybavení, rekreace a kultura či stravování a ubytování.

Údaj o jádrové inflaci za letošní únor ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška, lze nicméně předpokládat, že jádrová inflace vykáže pokles z úrovně 3,6 %, na níž se nacházela jak letos v lednu, tak loni v prosinci. 

Nezměněné tempo meziročního cenového růstu vykázaly v únoru potraviny, ke zrychlení došlo v případě alkoholických nápojů, v dopravě a nepatrně také u nákladu na bydlení. 

Z pohledu finančního trhu nepřinesl údaj o vývoji celkové inflace žádné velké překvapení, pozornost si ale jistě zaslouží zpomalení růstu cen u řady položek náležejících do jádrové inflace.

Jádrová inflace má stále našlápnuto k tomu, že v prvním čtvrtletí zůstane nad prognózou ČNB, jež pro tento ukazatel cenového růstu čekala zmírnění z 3,6 % na 3,1 %.

Pokud ale data za únor potvrdí zmírnění jádrové inflace, bude to dobrá zpráva jak pro centrální banku, tak pro finanční trhy, zejména pro vládní dluhopisy.

Právě na trzích vládních dluhopisů působil vývoj a výhled inflace v uplynulých týdnech starosti, což se týkalo nejen českého trhu, ale také trhů napříč Evropou a v USA. 

Do dalších měsíců je třeba počítat s výkyvy inflace na obě strany, pro březen a duben nelze vyloučit mírný nárůst meziroční inflace.

Za celý rok 2021 očekávám celoroční průměrnou inflaci zhruba na úrovni 2,3 % či 2,4 % poté, co v roce 2020 činila průměrná inflace 3,2 %.

V roce 2022 by pak celoroční průměr měl klesnout na 2 %, tedy na úroveň inflačního cíle ČNB.

Aktuální nejistoty spojené s vývojem pandemie povedou ČNB k tomu, že nebude spěchat se změnami nastavení své politiky, nicméně skutečnost, že inflace letos zůstane nad inflačním cílem a ekonomika se zároveň vydá k růstu, zřejmě v letošním druhém pololetí povede k debatám o zvýšení úrokových sazeb české centrální banky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE