Ekonomika eurozóny udržela dle zpřesněného odhadu v závěru roku mezičtvrtletní růst HDP 0,4 %, zatímco meziroční růst zpomalil z 1,8 na 1,7 %. Pro výkon eurozóny jako celku bylo podstatné zrychlení růstu ve dvou největších ekonomikách, tedy v Německu a Francii.

Česká ekonomika vykázala v závěrečném čtvrtletí zpomalení meziročního růstu HDP. Pohled na další „ne-eurové" ekonomiky v našem regionu odhaluje zpomalení meziročního růstu taktéž v Maďarsku, zatímco Polsko a také Rumunsko zaznamenaly v závěru roku zrychlení růstu HDP.

Průzkumy podnikatelského a spotřebitelského sentimentu vykreslují na počátku letošního roku příznivý obrázek, což platí nejen o středoevropském regionu a eurozóně, ale v zásadě i o globální ekonomice jako celku.

Vnější prostředí se tak z pohledu středoevropských ekonomik vyvíjí příznivě a coby další faktor ke zrychlení hospodářského růstu by letos mělo napomoci vyšší čerpání prostředků z evropských fondů a s tím související investiční výdaje. Stabilní komponentou hospodářského růstu pak zůstane spotřeba domácností, což by mělo platit jak pro středoevropský region, tak v průměru i pro eurozónu jako celek.

Hospodářský růst eurozóny byl sice v závěru roku mírně slabší, než co uváděl předběžný bleskový údaj, i tak je ale výsledek vykázaný za závěrečné čtvrtletí solidní a průzkum sentimentu naznačují, že by si eurozóna měla udržet mezičtvrtletní růst HDP okolo 0,4 % i na počátku roku 2017. Solidní růst hospodářské aktivity v eurozóně je samozřejmě dobrou zprávou i pro středoevropský region.

Podíváme-li se na celoroční výkon HDP v našem regionu, tak růst české ekonomiky v roce 2016 zpomalil oproti roku 2015 na polovinu (2,3 % vs. 4,6 %) a viditelné zpomalení růstu HDP bylo zaznamenáno také v Maďarsku (na sezónně očištěné bázi 1,8 % vs. 3,1 %) a Polsku (2,8 % vs. 3,9%). Jde sice o předběžné údaje a nelze tak vyloučit revize těchto údajů, nicméně zpomalení růstu v roce 2016 je evidentní a nic na tom nemohou změnit ani další mírná zpřesnění, respektive revize těchto údajů. Ve všech třech případech bylo hlavní příčinou zpomalení růstu HDP slabší využití prostředků z evropských fondů, v důsledku čehož došlo k meziročnímu poklesu investičních výdajů, neboť velký objem investic je penězi z EU spolufinancován. Zde je nutno si uvědomit, že čerpání prostředků z evropských fondů bylo rok předtím, tedy v roce 2015, velmi silné a velmi silný byl v roce 2015 i růst investičních výdajů, čili následná korekce v roce 2016 nebyla fakticky nijak překvapivá. Investiční výdaje by se měly v průběhu letošního roku oživit, nicméně nemusí se tak nezbytně stát již hned v prvním čtvrtletí. V případě české ekonomiky tak očekávám viditelnější oživení meziročního tempa růstu HDP spíše až ve druhé polovině roku 2017.

Hlavním tahounem růstu české ekonomiky byla v roce 2016 spotřeba domácností a tuto roli by si měla soukromá spotřeba udržet i letos, a to díky vývoji na trhu práce, jenž má příznivý dopad na příjmy domácností (rychlejší růst mezd a platů, doprovázený růstem zaměstnanosti). Silný prorůstový příspěvek přišel v roce 2016 ze strany zahraničního obchodu, letos byl se ale měl tento příspěvek zhoršit v souvislosti se silnějším růstem domácí poptávky v české ekonomice (důsledek předpokládaného oživení investičních výdajů). Celkově vidím riziko, že růst HDP České republiky letos v celoročním vyjádření ještě dále zpomalí, k úrovni 2 %, nicméně samotné druhé pololetí by již mělo vykazovat viditelné zrychlení meziročního tempa růstu HDP.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE