Říjen přinesl zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice: inflace klesla pod 3 % a na úrovni 2,9 % tak vyrovnala své letošní minimum, jež bylo zaznamenáno v květnu. Ke zmírnění meziroční inflace přispěly ceny energií pro domácnosti, ceny potravin a alkoholických nápojů, zmírnění cenového růstu vykázala také většina položek spadajících do jádrové inflace. Opačným směrem se vydaly ceny v dopravě, kde vzrostly ceny automobilů.

Meziroční inflace říjnu klesla z 3,2 % na 2,9 % a vyrovnala tak své letošní minimum, dosažené v květnu. Květen a říjen byly letos zatím jediné dva měsíce, kdy byla meziroční inflace nižší než 3 %. Na úrovni 2,9 % je meziroční inflace mírně pod prognózou ČNB i finančního trhu, když očekávání pro říjen shodně činila 3,0 %.

Růst cen zmírňoval napříč spotřebním košem, výrazným tahounem bylo zlevnění elektřiny a zemního plynu, zpomalil se ale také růst cen potravin a alkoholických nápojů a velmi pravděpodobně došlo také ke zmírnění jádrové inflace, což je ukazatel nejlépe reflektující cenové tlaky v domácí ekonomice.

Co se týče jádrových položek, tak zpomalení cenového růstu hlásí oděvy a obuv, stravování a ubytování či rekreace a kultura. Data o jádrové inflaci zveřejní ČNB během dneška, velmi pravděpodobně ale uvidíme pokles jádrové inflace z její historicky maximální úrovně 3,7 %, jež byla vykázána v září.

Právě jádrová inflace je pro centrální banku velmi důležitým měřítkem vývoje cenových tlaků a prognóza ČNB počítala s tím, že jádrová inflace v závěrečném čtvrtletí vzroste v průměru na 3,9 % poté, co v letošním 3. čtvrtletí činila 3,7 %.

Nižší než očekávaná jádrová inflace spolu s posilováním koruny by měla bankovní radu utvrdit v názoru, že není třeba spěchat se zpřísněním měnové politiky a že zvýšení úrokových sazeb přijde později, než co předpokládá čerstvá prognóza z dílny centrální banky.

Celková meziroční inflace v říjnu klesla pod 3 % a dle všeho se zmírnila i jádrová inflace, která tak směřuje pod prognózu centrální banky. Celková inflace může mírně klesat i v dalších měsících, jádrová inflace nabere jistější směr k poklesu zejména v roce 2021, kdy se na ní projeví jak předchozí pokles ekonomiky, tak stávající posilování kurzu koruny.

Říjnová data by měla utvrdit bankovní radu v jejím názoru, že zvyšování úroků může být pozvolnější a že hlavně může začít později, než jak vykresluje čerstvá prognóza z dílny centrální banky, jež předpokládá první zvýšení úroků již na jaře 2021.

Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci na úrovni 3,2 %, v roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky: můj odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí 2,1 %.

Co se týče měnové politiky ČNB, tak jako nejpravděpodobnější scénář se mi jeví stabilita úrokových sazeb až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude sice nahoru, ale stane se tak až v roce 2022.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE