Data z tuzemského průmyslu ukazují, že výroba rostla v prosinci méně, než se čekalo, zatímco průmyslové zakázky si udržely velmi solidní růst. V tomto ohledu je v českém průmyslu velmi obdobný obrázek jako v sousedním Německu, kde průmyslová výroba v prosinci taktéž zaostala za očekáváním, zatímco průmyslové zakázky robustně rostou. Právě růst zakázek naznačuje, že lze pro další měsíce očekávat solidní výkon průmyslové výroby: tuzemský průmysl by měl těžit jak z oživení domácích zakázek, tak z růstu průmyslové aktivity v eurozóně.

Souběžně zveřejněná statistika zahraničního obchodu hlásí pro prosinec jen nepatrný nárůst vývozů a saldo obchodu ve výraznějším deficitu, než co očekával trh. Jakkoliv je slabší růst exportů negativním překvapením, tak je svou podstatou v souladu se slabším než očekávaným růstem tuzemské průmyslové výroby, jež byla za prosinec vykázána. I zde ale platí, že celkově příznivé zprávy ohledně průmyslové aktivity v eurozóně by měly být v dalších měsících tahounem jak pro tuzemskou průmyslovou výrobu, tak pro české exportéry obecně.

Data o výkonu průmyslu za loňský prosinec jsou smíšená: průmyslová výroba vykázala slabší růst, než se čekalo (a v meziměsíčním vyjádření dokonce tento výrazně klesal), zatímco růst průmyslových tržeb nebyl nijak špatný a silný nárůst nových zakázek je pak zprávou veskrze pozitivní. Právě růst nových zakázek zavdává důvod pro optimismus do dalších měsíců. Jestliže však za celý rok vzrostla průmyslová výroba o 2,9 %, tak pro letošní rok žádné zásadní zrychlení růstu neočekávám, neboť prostor pro zrychlení růstu naráží jak na vysokou základnu pro meziroční srovnání, tak na kapacity průmyslu samotného, dané například situací na trhu práce, tedy problémy spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků do některých odvětví. Za celý rok 2017 očekávám růst tuzemské průmyslové výroby okolo 3 % anebo jen nepatrně více.  

Zahraniční obchod vykázal za celý loňský rok i navzdory slabšímu výsledku za prosinec výrazný nárůst přebytku: v národním pojetí bezmála 184 miliardy korun, což znamená meziroční zvýšení bezmála o 53 miliardy. Jsou zde všechny předpoklady k tomu, aby se obchodní saldo udrželo v přebytku i letos, nicméně v souvislosti s předpokládaným oživením investičních výdajů v české ekonomice lze předpokládat, že přebytek bude letos méně výrazný, než v roce 2016. Ve stejném směru ostatně působí i nárůst cen ropy a celoroční obchodní přebytek se tak letos může snížit až o několik desítek miliard korun. I tak ale platí konstatování, že zahraniční obchod zůstane významným argumentem pro budoucí posilování kurzu koruny vůči euru.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE