Září přineslo zmírnění meziročního růstu spotřebitelských cen v české ekonomice, což zároveň znamená, že se inflace dostala výrazněji pod prognózu ČNB a je nižší, než co čekal trh. Pokles meziroční inflace z 3,3 % na 3,2 % byl tažen především výrazným zpomalením růstu cen potravin. Vývoj ve zbytku spotřebního koše byl smíšený a lze předpokládat, že tzv. jádrová inflace se ze své srpnové meziroční úrovně 3,6 % posunula jen minimálně a zůstává tak poměrně výrazně nad očekáváním centrální banky.

Meziroční inflace v září klesla z 3,3 % na 3,2 %, na své čtyřměsíční minimum. Na úrovni 3,2 % je meziroční inflace poměrně výrazně pod prognózou ČNB, jež pro září činila 3,6 %, trh zářijovou inflacio čekával na úrovni 3,5 %. Tahounem zmírnění celkové inflace byly ceny potravin, za zmínku stojí slabší růst cen masa, mléčných výrobků a ovoce.

Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice, se od své srpnové úrovně 3,6 % v září zřejmě posunula jen nepatrně: údaj o jádrové inflaci ale ČNB teprve zveřejní během dneška. U položek spadajících do jádrové inflace lze zmínit zrychlení cenového růstu v oddíle rekreace a kultura anebo u odívání a obuvi, slabší cenový růst naopak hlásí vzdělávání anebo stravování a ubytování.

Pro zajímavost: ČNB pro třetí čtvrtletí očekávala jádrovou inflaci v průměru na úrovni 3,1 %, skutečnost se ale bude zřejmě nacházet blízko úrovně 3,6 %.

Jádrová inflace by měla výhledově klesat, neboť slabší výkon české ekonomiky a nižší využití výrobních kapacit v důsledku koronaviru by měly vést ke zmírnění domácích cenových tlaků. Viditelnější zmírnění jádrové inflace ale uvidíme zřejmě až v průběhu roku 2021. Co se týče ostatních zajímavých položek spotřebního koše, tak v případě září za zmínku stojí zrychlení růstu cen alkoholických nápojů: piva a také vína.

Inflace setrvává nad tříprocentní úrovní, jež představuje horní okraj tolerančního pásma pro odchylku od dvouprocentního inflačního cíle české centrální banky. Celková meziroční inflace za měsíc září ale překvapivě vykázala zmírnění a dostala se tak pod prognózu ČNB.

Celková inflace by měla ve zbytku letošního roku pozvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet v oblasti 3 % a možná i mírně pod tříprocentní úrovní s tím, že výraznější pokles inflace lze čekat až v roce 2021.

Jádrová inflace, jež představuje z pohledu měnové politiky velmi důležitou informaci o vývoji cenových tlaků v domácí ekonomice, ale setrvává nad prognózou centrální banky a stále je výrazně nad tříprocentní úrovní. Celkově by tak data o inflaci za letošní září neměla bankovní radu tlačit k nějaké rychlé akci, co se týče nastavení úrokových sazeb a celkových měnových podmínek v české ekonomice.

Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba na úrovni 3,2 %, v roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky: můj odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí 2,1 %.

Pro další kroky ČNB na straně měnové politiky ale bude klíčový především další vývoj na poli pandemie koronaviru a to, jaká opatření v této souvislosti přijme vláda a jaký dopad budou mít tato opatření na ekonomickou aktivitu v dalších týdnech a měsících.

Probíhající druhá vlna pandemie představuje riziko ve směru výraznějšího zhoršení výhledu české ekonomiky a pokud se toto riziko začne naplňovat, tak z pohledu ČNB půjde o argument pro debatu o dalším změkčení měnových podmínek.

Výroky členů bankovní rady z uplynulých dnů a týdnů ale zároveň naznačují, že se centrální banka nechce ohledně posunů v nastavení měnové politiky ukvapit s tím, jak inflace zůstává výrazně nad inflačním cílem, koruna je slabší, než se čekalo a ekonomice se dostane výraznějšího prorůstového impulsu ze strany rozpočtové politiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE