Maloobchodní tržby v srpnu meziročně stagnovaly a poněkud tak zaostaly za očekáváním. Tržby za prodeje nepotravinářského zboží i nadále rostly, avšak pomaleji, než v předchozích třech měsících. Prodeje potravin a pohonných hmot vykázaly meziroční pokles. Letošní srpen měl o jeden pracovní den méně, než stejný měsíc loňského roku a po očištění kalendářních vlivů je meziroční růst maloobchodních tržeb srovnatelný s červencem. Maloobchodní tržby by v září mohly vykázat silnější růst, výhled do závěrečného čtvrtletí je ale nejistý kvůli růstu nákazy koronavirem a možných negativních dopadů na chování spotřebitelů.

Maloobchodní tržby v srpnu meziročně stagnovaly, zatímco trh očekával růst o 1,8 %. Po očištění o kalendářní vlivy činil meziroční růst tržeb 1,6%, což je srovnatelné s červencovým výsledkem, kdy očištěný meziroční růst tržeb činil 1,9 %. Neočištěná data hlásí, že růst tržeb byl v srpnu zaznamenám pouze u prodejů nepotravinářského zboží, dynamika růstu ale byla slabší než v předchozích třech měsících.

V srpnu se dařilo prodejcům počítačů a telefonů, kladný meziroční přírůstek zaznamenaly také prodeje zdravotnického a kosmetického zboží, výrobků pro domácnost a pro kulturu, sport a rekreaci. Pokles tržeb naopak i nadále hlásí oděvy a obuv, tempo poklesu se ale dále zmírnilo.

Srpnový vývoj v tuzemském maloobchodu byl poznamenán dopadem nepříznivých kalendářních efektů, i tak je ale v kontextu šoku, jež ekonomice uštědřila jarní vlna pandemie úspěch, že se fakticky bavíme o pokračujícím růstu maloobchodních tržeb.

Z hlediska růstu forem prodeje i nadále dominuje internet a zásilkové služby, ovšem meziroční nárůst, jenž v srpnu činil 14 %, byl nejslabší od loňského listopadu. Zákazníci se během léta začali vracet do kamenných obchodů a na tržnice, což nákupům přes internet trochu ubralo na popularitě, druhá vlna pandemie může ale v následujících měsících změnit chování zákazníků opět ve prospěch nákupů přes internet a zásilkové služby.

Prodeje motorových vozidel v srpnu klesly o 8,9 %, což byl nejmírnější propad za uplynulých šest měsíců. Nepříznivou roli v případě prodejů motorových vozidel nicméně hrají a dle všeho i nadále budou hrát nejistoty ohledně dalšího vývoje celkové situace v ekonomice a finanční situace domácností.

Maloobchod v srpnu mírně zaostal za očekáváním, nijak ale neprotiřečí scénáři, že po prudkém propadu ekonomické aktivity v letošním druhém čtvrtletí přinese třetí kvartál oživení v podobě mezičtvrtletního růstu HDP. Zároveň ale srpnový výsledek připomíná, že v případě maloobchodních tržeb lze v jednotlivých měsících čekat výkyvy oběma směry. Na spotřebitele a jejich chování budou dopadat nejistoty ohledně výhledu jejich finanční situace a celkového dění v ekonomice, zejména v souvislosti s druhou vlnou pandemie koronaviru.

Za letošních prvních osm měsíců vykazuje tuzemský maloobchod meziroční pokles tržeb o pouhých 0,4 %, což v kontextu pandemie koronaviru není špatný výsledek. Po loňském růstu maloobchodních tržeb (kromě motorových vozidel) o 4,8 % letos dle všeho směřujeme k celoročnímu poklesu tržeb, ten by ale nemusel být výrazný.

Každopádně ale platí konstatování, že ve hře zůstává spousta nejistot, jež ve zbytku letošního povedou spotřebitele k opatrnosti při jejich rozhodování o nákupních výdajích, což může ovlivnit i tradiční vlnu předvánočních nákupů.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE