Průmyslová výroba v srpnu meziročně klesla o 8 %, což znamená nejvýraznější pokles za uplynulé tři měsíce. Údaj očištěný o kalendářní vlivy hlásí meziroční pokles výroby o 5,5 %, neboť srpen měl o jeden pracovní den méně, než stejný měsíc loňského roku. Ovšem i výsledek očištěný o kalendářní vlivy hlásí pro letošní srpen o něco hlubší pokles výroby, než tomu bylo v červenci a jde o horší výsledek, než co očekával trh. Detaily za srpen hlásí zrychlení propadu nových zakázek a také průmyslových tržeb, přičemž zejména u propadu exportních zakázek nelze vše vysvětlit pouze meziročně nižším počtem pracovních dní. Na druhou stranu ale slabší výsledky za srpen zřejmě souvisí s načasováním podnikových dovolených jak v tuzemském průmyslu, tak u našich hlavních obchodních partnerů, neboť průzkumy ze zpracovatelského průmyslu rozhodně nenaznačují, že by se situace měla zhoršovat.

Průmyslová výroba klesla v srpnu výrazněji, než se čekalo, výrazný pokles hlásí také nové zakázky a tržby v průmyslu. Srpnový meziroční pokles výroby o 8 % (údaj neočištěný o vliv počtu pracovních dní) kontrastuje s tržním očekáváním poklesu o 4,3 %. Tahounem celkového poklesu byla výroba motorových vozidel, viditelně negativní vliv měla také výroba strojů a zařízení. Dařilo se naopak výrobě oděvů a textilií či zpracování dřeva.

Zrychlil se též meziroční pokles tržeb v průmyslu, zejména tržeb z přímého vývozu, jež klesly o 9,8 %, přičemž i zde sehrál zásadní roli propad tržeb v odvětví výroby motorových vozidel. Nové průmyslové zakázky klesly meziročně o 9,8 % a i zde byly tahounem zakázky ze zahraničí, jež prohloubily svůj propad na 11,1 %, opět s výrazně negativním příspěvkem odvětví motorových vozidel.

Zprávy z tuzemského průmyslu za letošní srpen jsou zklamáním, neboť se prohloubil pokles výroby, ale především nových zakázek a také tržeb v průmyslu. Tyto výkyvy bych ale nebral jako nějakou dramatickou zprávu, neboť slabší výsledky za srpen mohou hodně souviset s načasováním podnikových dovolených, zejména pak u zahraničních partnerů. Průzkumy sentimentu jak u nás, tak v eurozóně a zejména pak v Německu naznačují, že situace v průmyslu se v srpnu zlepšovala a růst aktivity v průmyslu pak v září dle těchto průzkumů dále zrychlil.

Září by tedy mělo přinést lepší výsledky s tím, jak se po letních prázdninových přestávkách průmysl vrátí k běžnému fungování. Pro výsledky v závěrečném čtvrtletí letošního roku bude klíčový vývoj na poli koronaviru a schopnost vyhnout se uzavírkám ve výrobě a omezením, jež by nepříznivě zasáhla zahraniční obchod. Vlády a ostatní autority se zatím snaží vyhnout plošným uzavírkám ve výrobě, obchodu a službách tak, jak je pamatujeme z první vlny pandemie z letošního jara.

Každopádně lze konstatovat, že v samotném září panoval v evropském průmyslu optimismus, tedy je zde naděje, že se vývoj objednávek a výroby bude dále zlepšovat, byť tuzemský průmysl se k meziročnímu růstu výroby vrátí zřejmě až v prvním pololetí roku 2021.

Za rok 2019 jako celek průmyslová výroba klesla o 0,2 %, letos se propad řádově prohloubí. Výhled pro letošní rok jako celek zůstává nejistý, momentálně očekávám celoroční pokles průmyslové výroby zhruba v pásmu 8,5 % až 9 %.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE