Indikátor důvěry v ekonomice eurozóny vzrostl v září na svou nejvyšší úroveň od letošního března. Nálada v ekonomice eurozóny je dle uvedeného průzkumu lepší, než předpokládal finanční trh. Důvěra se zlepšila ve všech sektorech, jež průzkum pokrývá, tedy v průmyslu, službách, v maloobchodu, stavebnictví a mezi spotřebiteli. Výrazný byl nárůst důvěry ve službách, což je překvapivé jak vzhledem k dopadům nejistot souvisejících s koronavirem na některá odvětví služeb, tak třeba v porovnání s průzkumem PMI, jenž pro služby vysílá nepříznivý signál.

Důvěra v ekonomice eurozóny se dle měsíčního průzkumu Evropské komise v září zlepšila a na svém šestiměsíčním maximu překonala očekávání finančního trhu. Důvěra se zlepšila napříč zkoumanými sektory ekonomiky, nejvýraznější posun pozitivním směrem nicméně hlásí sektor služeb.

Na jednu stranu by šlo o velmi příznivé zjištění, neboť služby představují v rámci ekonomiky eurozóny klíčový sektor, jenž vytváří zhruba dvě třetiny hrubého domácího produktu. Zároveň je ale nutno konstatovat, že příznivý signál ohledně situace ve službách se zásadně liší od předběžných výsledků nedávno zveřejněného průzkumu PMI (index nákupních manažerů) pro měsíc září, kde PMI indikátor pro služby klesl na své čtyřměsíční minimum a indikuje pokles aktivity v tomto klíčovém sektoru ekonomiky v souvislosti s komplikacemi spojenými s druhou vlnou pandemie koronaviru.

Osobně se obávám, že v říjnu se potvrdí spíše skepse vyslaná zářijovým průzkumem PMI, neboť růst případů koronaviru a s ním spojená preventivní opatření mají nepříznivý dopad na cestovní ruch a navázaná odvětví včetně restaurací a hotelů. Jinými slovy, předpokládám, že již v říjnu vykáže průzkum z dílny Evropské komise pokles důvěry v sektoru služeb, což bude platit jak pro eurozónu, tak pro Evropskou unii jako celek.

Nástup druhé vlny pandemie koronaviru představuje nepříznivý faktor pro výkon ekonomiky v závěrečném čtvrtletí letošního roku, zejména skrze dopady na aktivitu ve službách. Průmysl si zatím vede dobře jak podle průzkumu Evropské komise, tak podle zmíněného průzkumu PMI.

Pro průmysl, služby i další sektory ekonomiky bude ovšem klíčové, zda opatření přijímaná v souvislosti s druhou vlnou pandemie budou spíše adresná a zda bude možné vyhnout se celkovým uzavírkám v ekonomice.

Ve třetím čtvrtletí se dle všech dostupných ukazatelů obnovil mezičtvrtletní růst HDP, což platí jak pro eurozónu, tak pro Evropskou unii jako celek.

Pro závěrečný kvartál lze sice i nadále doufat v aspoň mírný mezičtvrtletí růst HDP, tempo oživení ale bude s veškerou pravděpodobností slabší než ve třetím čtvrtletí a růst nákazy (druhá vlna pandemie koronaviru) představuje pro závěrečné měsíce letošního roku riziko ve směru slabšího než očekávaného výkonu ekonomiky.

Zářijový průzkum Evropské komise hlásí nárůst důvěry v ekonomice i v Evropské unii jako celku. I zde se dle tohoto průzkumu důvěra zlepšila napříč sektory a zejména pak ve službách. V případě české ekonomiky jsou výsledky smíšenější se zlepšením důvěry ve službách a stavebnictví a zhoršení v průmyslu, maloobchodu a mezi spotřebiteli. I tak se důvěra v české ekonomice dle průzkumu Evropské komise v září zlepšila a i zde bylo tahounem výrazné zlepšení nálady v sektoru služeb.

V kontextu nejistot a preventivních opatření spojených s koronavirem je ale i zde na místě skepse ve smyslu očekávání zhoršení důvěry v říjnu a s otazníkem pro celé závěrečné čtvrtletí letošního roku. Druhou vlnu koronaviru ostatně zmínila jako zásadní zdroj nejistot pro výkon tuzemské ekonomiky v nejbližších měsících také bankovní rada ČNB na svém zasedání, jež se konalo minulý týden.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE