Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby opět beze změny, repo sazba tedy zůstává na úrovni 0,25 %. Stabilitu úroků finanční trh očekával a ve prospěch ponechání parametrů měnové politiky na stávající úrovni se v uplynulých týdnech vyslovilo několik členů bankovní rady. Centrální banka snížila své úroky naposledy počátkem května a osobně se domnívám, že sazby ČNB zůstanou stabilní po delší dobu, tak jak to naznačuje srpnová prognóza z dílny samotné centrální banky.

Předpokládám, že rozhodnutí o ponechání repo sazby na úrovni 0,25 % bylo opět jednomyslné, tedy že ve prospěch stability úroků se vyslovili všichni členové bankovní rady. Zároveň ale lze předpokládat, že přes shodu ohledně stávajícího nastavení měnové politiky bankovní rada diskutovala řadu protichůdných faktorů a nejistot.

Zprávy z české ekonomiky, jež přišly od počátku srpna, kdy ČNB zveřejnila svou stávající prognózu vývoje ekonomiky, mířily spíše ve směru vyšších inflačních rizik. Především nad prognózou ČNB v letních měsících setrvala tzv. jádrová inflace, což je ukazatel, jenž nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice.

Lépe, než čekala centrální banka, si vedl v letošním druhém čtvrtletí HDP, jehož propad byl ve srovnání s prognózou mírnější. Také průměrná nominální mzda, jež ve druhém čtvrtletí vykázala alespoň mírný meziroční růst, byla vyšší, než co předpokládal odhad centrální banky. Koruna je za celé třetí čtvrtletí vůči euru v průměru o více než jedno procento silnější, než čekala ČNB, aktuální úroveň kurzu koruny je ale naopak slabší, než kde ji pro letošní druhé pololetí viděla prognóza centrální banky.

Uvedený výčet zpráv z české ekonomiky by za normálních okolností mohl svádět k debatě o případném zvýšení úrokových sazeb s cílem dostat inflaci na nižší úrovně. Situace v české ekonomice ani jinde na světě ale zdaleka normální není a zejména v Evropě vstupuje do výhledu ekonomické aktivity nepříznivý faktor v podobě růstu případů nákazy koronavirem.

Nepříznivý a dopředu těžko vyčíslitelný dopad pandemie na ekonomickou aktivitu povede s odstupem několika čtvrtletí k poklesu cenových tlaků, přičemž výkyvy v cenách mohou být výraznější, než by se dalo čekat za standardních okolností.

Právě druhá vlna pandemie koronaviru s negativními dopady na výkon ekonomiky představuje z pohledu centrálních bankéřů riziko, na něž je třeba reagovat velmi uvolněnou měnovou politikou.

Navzdory číslům z české ekonomiky tak,  jak přicházela v uplynulých týdnech, v bankovní radě jistě zazní i hlasy, že komplikace spojené s koronavirem mohou nakonec vést inflaci na nižší úrovně, než jaké pro nadcházející dva roky předpokládá inflační prognóza.

Stabilitu úrokových sazeb vnímám jako adekvátní reakcí měnové politiky, zároveň je ale zřejmé, že bankovní rada při svém rozhodování čelí enormním nejistotám a v zásadě neznámým faktorům.

Koronavirus představuje ve výhledu na několik příštích čtvrtletí faktor, jenž potáhne inflaci dolů, do oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

Zároveň ale dosavadní úroveň inflace i způsob, jakým se česká ekonomika s dopady pandemie vypořádala, jsou argumentem proti dalšímu snižování úrokových sazeb z již tak velmi nízkých úrovní.

Předpokládám, že bankovní rada na dnešní odpolední tiskové konferenci potvrdí stabilitu úrokových sazeb jako hlavní scénář výhledu měnové politiky, zároveň ale bude deklarována i připravenost zasáhnout a měnové podmínky dále uvolnit, pokud by si to situace v české ekonomice vyžadovala.

Osobně si myslím, že ČNB může držet úrokové sazby beze změny až do konce roku 2021 s tím, že příští pohyb úroků bude směrem nahoru – ovšem až v roce 2022, tedy později, než jak to vidí srpnová prognóza z dílny centrální banky.

Klíčové ale bude, zda se v závěrečném čtvrtletí letošního roku dokážeme vyhnout zásadnějším uzavírkám v ekonomice, neboť případný opětovný propad ekonomické aktivity by byl v diskusích centrálních bankéřů argumentem pro další uvolnění měnové politiky.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE