Růst průměrné mzdy v české ekonomice v letošním druhém čtvrtletí zpomalil a byl nejslabší od závěrečného čtvrtletí roku 2013. Průměrná nominální mzda meziročně vzrostla o 0,5 % a ačkoliv jde o mnohaleté minimum, tak lze stále považovat za úspěch, že si mzda uchovala alespoň mírný růst. Druhé čtvrtletí bylo ve znamení omezení souvisejících s koronavirem, jež zasáhly jak výrobu, tak služby a obchod a v nich zaměstnané pracovníky. Letošní druhé čtvrtletí by z pohledu mzdového vývoje mělo představovat pomyslné dno a třetí čtvrtletí letošního roku by již mělo přinést oživení růstu mezd s tím, jak se aktivita v ekonomice včetně pracovní doby začala postupně vracet k normálu.

Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním druhém čtvrtletí činil 0,5 % a zpomalil tak z růstu 5,1 %, jenž byl vykázán v prvním čtvrtletí. Růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice tak byl nejslabší od závěru roku 2013. Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, klesla o 2,5 %, což byl taktéž nejslabší růst od závěrečného čtvrtletí roku 2013.

Za celý rok 2019 vzrostla průměrná mzda v české ekonomice o 6,4 %, pro letošek čekám růst okolo 3 %. V reálném vyjádření mzda loni vzrostla o 3,5 %, letos čekám zhruba stagnaci, tedy nulový růst anebo nepatrný pokles.

Mzda si takto vedla o něco hůře, než čekal finanční trh, jenž odhadoval meziroční pokles reálné mzdy na úrovni 2,1 %. Na druhou stranu byl ale vývoj mezd v letošním druhém čtvrtletí příznivější, než čekala ČNB, jejíž prognóza pracovala s meziročním poklesem reálné mzdy o 3,7 %.

Růst mezd zpomalil ve většině odvětví české ekonomiky s tím, jak na aktivitu celých odvětví a sektorů dopadly omezení a komplikace související s pandemií koronaviru včetně uzavírek výroby či provozů ve službách. Výjimku představoval vývoj platů ve veřejné správě, obraně a povinném sociálním zabezpečení, a též ve zdravotní a sociální péči, kde meziroční růst platů a mezd v porovnání s letošním prvním čtvrtletí mírně zrychlil.

Právě zdravotní a sociální péče vykázala nejsilnější meziroční nárůst mezd a platů, a to o 5,5 %. Podobný růst mezd a platů vykázalo ve druhém čtvrtletí také vzdělávání. Nejvýraznější propad, meziročně o 11,8 %, vykázaly mzdy v ubytování, stravování a pohostinství, což bohužel není překvapivé vzhledem k tomu, jaké měly uzavírky spojené s pandemií na toto odvětví dopady.

Výrazné zpomalení růstu průměrné mzdy v české ekonomice v letošním druhém čtvrtletí není překvapivé a vzhledem k dopadům omezení spojených s koronavirem bylo očekáváno. Otázkou bylo, zda si průměrná nominální mzda vůbec dokáže udržet růst a reportovaný meziroční nárůst 0,5 % v tomto ohledu považuji za dobrý výsledek.

Souběžně se slabším růstem mezd klesá v české ekonomice také zaměstnanost, jak je patrné z údajů za letošní první pololetí. Vývoj celkového objemu mezd vyplácených v ekonomice je tak ještě méně příznivý, než vývoj samotné průměrné mzdy.

V samotném druhém čtvrtletí klesl počet zaměstnanců meziročně o 3,4 % a objem vyplácených mezd se tak meziročně snížil o 2,9 % V české ekonomice klesá jak reálná mzda, tak počet zaměstnaných, tedy počet těch, kteří mzdu dostávají. Tato tendence bude přetrvávat minimálně do konce letošního roku, což povede k tomu, že bude meziročně klesat spotřeba domácností s negativním vlivem na celkový výkon HDP. Spotřeba domácností tak letos vykáže pokles, v celoročním vyjádření dle mého odhadu o více než 3 %.

Situace na trhu práce je vzájemně provázána s celkovým poklesem české ekonomiky a se souvisejícími nejistotami. Zhoršující se situace na trhu práce v podobě poklesu reálné mzdy a zaměstnanosti vede k poklesu spotřeby domácností a tím i celé ekonomiky. To by samo o sobě vedlo k tlaku na další pokles zaměstnanosti i mezd a rozjížděla by se tak pro ekonomiku nepříznivá spirála, žádný dramatický rozjezd takové spirály ale nečekám.

Stávající situace je v prvé řadě reflexí omezení v ekonomice, zavedených na počátku jara v souvislosti s koronavirem. Od té doby se situace zlepšila a ve třetím čtvrtletí by se již měla ekonomika vydat k růstu, vyjádřeno mezičtvrtletní změnou HDP, a oživit by se ve zbytku letošního roku měl také růst nominální mzdy. Vývoj na trhu práce se snaží stabilizovat a podpořit také vláda. Situace v ekonomice a na trhu práce tak k žádné hrozivě negativní spirále nesměřuje. Spotřeba domácností, jež je s trhem práce úzce propojena, se ale k meziroční růstu vrátí až v průběhu roku 2021.

Za celý rok 2019 vzrostla průměrná mzda v české ekonomice o 6,4 %, pro letošek čekám růst okolo 3 %. V reálném vyjádření mzda loni vzrostla o 3,5 %, letos čekám zhruba stagnaci, tedy nulový růst anebo nepatrný pokles.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE