Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v červnu nečekaně zrychlil a na úrovni 3,3 % je nejvyšší od letošního března. Narůst celkové meziroční inflace na 3,3 % z květnových 2,9 % byl tažen většinou položek spotřebního koše včetně tzv. jádrové inflace. Vývoj inflace naznačuje, že česká ekonomika zatím rozhodně nečelí riziku příliš nízké inflace či dokonce deflace, jakkoliv pokles ekonomické aktivity související s pandemií koronaviru povede k utlumení domácích cenových tlaků. ČNB tak nemá důvod uvažovat o dalším uvolňování své měnové politiky a naopak může být tolerantní k případnému dalšímu posílení koruny.

Meziroční inflace v červnu vzrostla z 2,9 % na 3,3 %, když trh čekal stabilitu na úrovni 2,9 %. ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem května, čekala červnovou inflaci na úrovni 2,9 %, nicméně prognózu centrální banky překonala již data o inflaci za duben a květen. Tahounem nárůstu celkové inflace byly ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků, ceny pohonných hmot, ale  také položky náležející do tzv. jádrové inflace.

Naopak se zpomalil růst cen potravin a také energií pro domácnosti. Jádrová inflace, jež nejlépe reflektuje cenové tlaky v domácí ekonomice, v červnu dle všeho dále vzrostla ze své rekordní úrovně 3,3 % zaznamenané v květnu.

Data za červen hlásí zrychlení meziročního růstu cen u většiny položek spadajících do jádrové inflace, což je v kontextu s oslabením ekonomické aktivity v souvislosti s koronavirem překvapivé.

Jádrová inflace by měla ve druhém pololetí klesat, neboť v souvislosti s omezeními vyvolanými koronavirem se sníží jak využití kapacit v české ekonomice, tak celková poptávka, což by mělo vést ke zmírnění domácích cenových tlaků.

Ve zbytku roku by měla celková meziroční inflace klesnout, pravděpodobně ale zůstane viditelně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky a bude se spíš nacházet v oblasti 3 %.

Za celý rok 2020 čekám průměrnou inflaci zhruba na úrovni 3,2 %.

V roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout do oblasti dvouprocentního cíle centrální banky a přechodně zřejmě i pod dvouprocentní úroveň.

Můj odhad průměrné celkové inflace pro rok 2021 činí 2,1 %. Z pohledu ČNB aktuální vývoj inflace a zejména pak její výhled, tedy inflace v průběhu roku 2021 blízkou dvouprocentního cíle, znamená, že není třeba dále uvolňovat měnové podmínky. Očekávám, že repo sazba ČNB zůstane na své stávající úrovni 0,25 % jak po zbytek letošního roku, tak v roce 2021.

Vyšší inflace za letošní druhé čtvrtletí zároveň může centrální banku vést k vyšší toleranci k případnému posílení koruny.

Česká měna dnes reaguje spíše na nejistotu na globálních trzích a ráno vůči euru o několik haléřů oslabila, v průběhu letošního druhého pololetí ale dle mého názoru bude atakována úroveň 26 korun za euro.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE