Růst průměrné mzdy v tuzemské ekonomice ve třetím čtvrtletí zmírnil a byl nejpomalejší od závěru loňského roku. Zpomalení růstu průměrné nominální mzdy se týkalo většiny odvětví české ekonomiky, patrné je zejména u činností v oblasti nemovitostí, ve veřejné správě anebo ve stavebnictví.

Na úrovni 6,9 % ale stále hovoříme o velmi solidním meziročním růstu nominální mzdy a stejné konstatování platí o růstu reálné mzdy, tedy růstu mzdy očištěné o inflaci, jenž činil rovná 4 %. Růst mezd je i nadále solidní a situace na trhu práce vede k tomu, že spotřeba domácností zůstává klíčovým tahounem růstu české ekonomiky jako celku.

Nicméně, zdá se, že mzdy v tuzemské ekonomice mají ve stávajícím cyklu vrchol svého růstu za sebou.

S tím, jak se zpomaluje tempo růstu české ekonomiky, měřené ukazatelem HDP, a míra zisku nefinančních podniků se postupně snižuje, tak klesá chuť i motivace mzdy výrazněji zvyšovat. Zde je ale potřeba zdůraznit, že hovoříme o zpomalení tempa růstu mezd z velmi silných úrovní. Za celý rok 2019 očekávám růst průměrné nominální mzdy v české ekonomice tempem 7,3 %, což by v reálném vyjádření činilo zhruba 4,4 %. Pro porovnání: v roce 2018 se průměrná nominální mzda zvýšila o 7,5 %, což v reálném vyjádření představovalo růst 5,3 %.

K nejsilnějšímu nárůstu výdělků došlo ve třetím čtvrtletí opět ve vzdělávání, meziročně o 11,1 %, v porovnání s předchozím čtvrtletím se ale i v tomto odvětví meziroční růst mezd zpomalil. Mezi odvětví, kde se růst mezd v porovnání s druhým čtvrtletím zrychlil, patří především těžba a dobývání, dále pak výroba a rozvod energií a tepla. Zpomalení růstu průměrné nominální mzdy naopak hlásí zejména činnosti v oblasti nemovitostí, veřejná správa či stavebnictví

ČNB ve své listopadové prognóze čekala růst průměrné nominální mzdy pro letošní třetí čtvrtletí na úrovni 7,2 %, v reálném vyjádření pak centrální banka čekala meziroční nárůst mzdy o 4,4 %.

Vykázaný mzdový růst tak zaostal za prognózou centrální banky a v rámci diskuse o výhledu měnové politiky se údaje o růstu mezd zařazují na seznam argumentů, jež hovoří pro scénář stability úrokových sazeb ČNB a jde tedy argument proti tomu, aby se úroky ČNB v nejbližších měsících zvyšovaly.

I nadále předpokládám, že ČNB ponechá své úroky na prosincovém zasedání bankovní rady beze změny a scénářem stabilních úroků pracuji i ve výhledu na rok 2020. Stále ale platí konstatování, že načasování příští změny úroků ČNB, a stejně tak určení směru takové změny, bude záviset především na vývoji v globální ekonomice a jeho dopadech na českou ekonomiku.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE