Přebytek běžného účtu platební bilance byl v listopadu nižší, než se čekalo, nicméně vývoj zůstává příznivý. Za celý rok 2016 se přebytek běžného účtu může dostat nad úroveň 100 miliard korun, což by znamenalo přebytek více než 2 % HDP.

Přebytek běžného účtu sám o sobě hovoří pro posílení koruny poté, co ČNB uvolní kurzový závazek. Otázkou ovšem je, zda to bude dostatečné pro vyrovnání přetlaku korun, jenž v rámci spekulací kumulují hráči na devizovém trhu.

Přebytek běžného účtu dosáhl v listopadu 4,6 miliard korun, zatímco finanční trhy očekávaly přebytek v oblasti 9,5 miliardy korun. Přebytek běžného účtu tak v meziročním vyjádření nepatrně klesl: v porovnání s listopadem 2015 byl nižší bezmála o 400 milionů korun. Za poněkud horším než očekávaným výsledkem je z mého pohledu mírně vyšší než očekávaný odliv dividend do kapes nerezidentů a také o něco vyšší než předpokládané převody z ČR do rozpočtu Evropské unie. Saldo obchodu se zbožím a službami je naopak přebytkové a v meziročním vyjádření se zlepšuje.

Dvanáctiměsíční kumulativní přebytek běžného účtu nicméně činí bezmála 100 miliard korun. Přebytek běžného účtu za celý rok 2016 se tak může vyšplhat nad úroveň 100 miliard korun a dostat se zhruba na úroveň 2,3 % HDP. Pro porovnání, v roce 2015 činil přebytek běžného účtu 41,4 miliardy korun (0,9 % HDP).

Platební bilance je zrcadlem vývoje vnější rovnováhy té které ekonomiky. Vývoj platební bilance tak přináší i signály ohledně zranitelnosti národních měn, tedy o jejich citlivosti na výkyvy ve světové ekonomice a na globálních finančních trzích. Z tohoto pohledu platí, že si česká ekonomika vede velmi dobře a vývoj běžného účtu sám o sobě hovoří pro posílení koruny vůči euru poté, co ČNB uvolní svůj kurzový závazek. Nyní se již všeobecně očekává, že ČNB svůj kurzový závazek zruší v průběhu letošní roku: vzhledem k vývoji inflace možná již hned ve 2. čtvrtletí, což je nejbližší možný termín pro odchod z režimu devizových intervencí. Vývoj na devizovém trhu v posledních dnech ovšem naznačuje, že s příchodem nového roku výrazně vzrostly spekulace na posílení koruny a ČNB tak musí intervenovat ve velkých objemech, aby korunu udržela nad úrovní 27 za euro. S tím, jak mezi hráči na devizovém trhu rostou sázky na budoucí posílení koruny, se na jejich účtech kumuluje přebytek korun a v okamžiku ukončení kurzového závazku ČNB tak může dojít k situaci, kdy řada hráčů na trhu bude chtít korunu prodávat. To může vést k přetlaku a koruna tak v reálu bezprostředně po konci kurzového závazku vůči euru posílit nemusí, respektive kurz může výrazněji oscilovat na obě strany od úrovně 27 korun za euro.

Vývoj platební bilance tedy podává dobrou zprávu o konkurenceschopnosti a vnější rovnováze české ekonomiky, na chování samotné české měny bude mít ale letos vliv daleko širší spektrum faktorů.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE