Průmyslová výroba, neočištěná o vliv kalendářních efektů, hlásí za letošní srpen meziroční pokles -3,8 %. Pokles byl tažen jednak nižším počtem pracovních dní, negativní vliv dle mého názoru ale měly také podnikové dovolené. Údaj očištěný o vliv počtu pracovních dní hlásí meziroční pokles výroby -1,2 %. Brzdou zůstává vývoj na vnějších trzích, zejména v Německu. Údaje z tuzemského průmyslu za samotný srpen však hlásí pokles tržeb a nových zakázek především na domácí straně, tedy v samotné české ekonomice.

Výsledky tuzemského průmyslu za letošní srpen nejsou dle mého názoru překvapivé. Pokles výroby je dán nejen problémy, s nimiž se výrobci střetávají na straně zahraniční i domácí poptávky. V srpnu měly nepříznivý vliv kalendářní efekty (letošní srpen měl o jeden pracovní den méně než stejný měsíc loňského roku) a dle mého názoru nepříznivě zaúřadovalo také načasování podnikových dovolených.

Jestliže některé jednorázové či přechodné faktory působily v letošním červenci pozitivně a vedly tak k opticky silnému výsledku na straně průmyslové výroby, tržeb a zakázek, tak v srpnu tyto faktory působily opačným směrem. Data z tuzemského průmyslu za letošní červenec a srpen je tak dobré brát s určitým nadhledem. Přesto, coby pozitivní překvapení si zmínku zaslouží výroba motorových vozidel, jež vykázala meziroční růst jak v červenci, tak v srpnu.

Za celý rok 2018 vzrostla tuzemská průmyslová výroba o rovná 3 %, pro letošní rok očekávám růst mírně nad úrovní jednoho procenta.

Stále platí konstatování, že průzkumy PMI pro tuzemský zpracovatelský průmysl naznačují pokračující pokles aktivity v tomto sektoru české ekonomiky. Růst průmyslové výroby za celý letošní rok tak v porovnání s rokem 2018 poměrně výrazně zpomalí. Za celý rok 2019 aktuálně odhaduji růst průmyslové výroby 1,1 %, když loni růst činil 3 %. Pokles průmyslové aktivity v západní Evropě má negativní dopad na nové objednávky v tuzemském průmyslu.

Pro další měsíce  a dále pak pro rok 2020 bude zásadním faktorem, zda se zlepší forma průmyslu v eurozóně a především pak v Německu. Znovu je ale bohužel nutno konstatovat, že průzkumy z německého průmyslu a především pak údaje o vývoji tamních průmyslových objednávek a výroby stále žádné zlepšení nenaznačují.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE