Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v srpnu zůstal na úrovni 2,9 % a překonal očekávání trhu i centrální banky. Meziroční inflace tak i nadále atakuje horní hranici pásma, jež ČNB toleruje v rámci odchylek od dvouprocentního inflačního cíle. Z pohledu samotné centrální banky inflace v srpnu překonala prognózu o 0,3 procentního bodu. Nečekám ale, že by ČNB na vyšší než očekávanou inflaci reagovala, neboť vývoj ve světě naznačuje, že inflace v české ekonomice bude v průběhu roku 2020.

Meziroční inflace zůstala v srpnu beze změny na úrovni 2,9 %, když finanční trh očekával zmírnění na úroveň 2,8 % a ČNB ve své čtvrtletní prognóze očekávala srpnovou inflaci na úrovni 2,6 %. Celková inflace se ovšem dostala nad prognózu ČNB již v červenci, pro který centrální banka očekávala meziroční inflaci 2,7 %, přičemž realita činila 2,9 %.

Pohled na srpnové údaje naznačuje, že ceny potravin tentokrát působily ve směru zmírnění celkové inflace, proinflačně ale působila položka alkoholické nápoje a tabák, zejména v důsledku výrazného nárůstu cen lihovin. Náklady na bydlení tlačily celkovou inflaci k nižší úrovni s tím, jak se zmírnilo tempo růstu cen elektřiny, tuhých paliv, tepla a teplé vody. V dopravě se meziroční pokles cen zmírnil, samotné ceny pohonných hmot ale svůj meziroční pokles v srpnu dále prohloubily.

Údaje o jádrové inflaci, jež nejlépe reflektují vývoj cenových tlaků v domácí ekonomice, v tuto chvíli nejsou k dispozici a v průběhu dneška je zveřejní ČNB. Z dostupných údajů se ale zdá, že jádrová inflace se v srpnu změnila zřejmě jen minimálně, když v červenci vystoupala na meziroční úroveň 2,8 %. I to by ale znamenalo, že je jádrová inflace vyšší, než co předpokládala ČNB.

Pro srovnání: ČNB pro 3. čtvrtletí ve své prognóze zveřejněné na počátku srpna očekávala jádrovou inflaci na úrovni 2,5 %, tedy její mírný pokles z úrovně 2,6 %, jež byla v průměru dosažena v letošním 2. čtvrtletí.

Inflace se nachází nad prognózou ČNB, zpřísňování měnové politiky ale vzhledem ke zpomalování růstu světové ekonomiky není na pořadu dne. Slabší růst světové ekonomiky povede i ke zpomalení růstu HDP České republiky a následně se zmírní i inflace. K viditelnějšímu zmírnění inflace v české ekonomice ale zřejmě doje až v průběhu roku 2020. V závěrečné třetině letošního roku může celková inflace atakovat tříprocentní úroveň, ve druhé polovině roku 2020 by ale mohla klesnout do oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

Vyšší než očekávaná inflace dle mého názoru neposune bankovní radu ze stávajícího názoru, dle nějž by měly úrokové sazby ČNB setrvat delší dobu na své stávající úrovni. Rizika vývoje ve světové ekonomice, tedy zpomalení hospodářského růstu, hovoří pro opatrnost.

Vyšší inflace v české ekonomice v kombinaci se slabším než původně očekávaným kurzem koruny ale zároveň znamená, že ČNB není v situaci jako Evropská centrální banka či americký Fed, tedy že pro ČNB není aktuální debata o změkčování měnové politiky. I nadále tak očekávám, že ČNB letos již své sazby měnit nebude a se stabilitou úrokových sazeb zatím pracuji v hlavním scénáři očekávaného vývoje i pro celý rok 2020.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE