Průzkum PMI, jenž mapuje aktivitu a náladu ve zpracovatelském průmyslu, hlásí, že podmínky v tomto sektoru české ekonomiky se v srpnu dále zhoršily. Celkový PMI indikátor sice v srpnu vzrostl z úrovně 43,1 na 44,9, zůstává ale hluboko pod 50 body, což je v rámci průzkumu PMI hranice oddělující růst a pokles aktivity v příslušném sektoru ekonomiky. Z průzkumu je patrné, že na tuzemský průmysl nepříznivě doléhá slabá zahraničí poptávka, což lze přisoudit zejména slábnoucí průmyslové aktivitě v eurozóně a především pak v Německu.

Srpnový nárůst indikátoru PMI na úroveň 44,9 znamená lepší výsledek, než čekal trh: jde ale o jen mírný nárůst z více než desetiletého maxima zaznamenaného v červenci a indikátor PMI i nadále naznačuje, že aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu poměrně výrazně klesá. Pokles nových exportních objednávek v tuzemském zpracovatelském je dle průzkumu PMI nejvýraznější za více než 10 let, což má negativní dopad na zaměstnanost v tomto sektoru české ekonomiky. Na evropský průmysl negativně dopadají jak globální obchodní války, tak politické nejistoty včetně nedořešené otázky brexitu a ve stínu těchto faktorů zůstala nálada v tuzemském zpracovatelském průmyslu i v případě srpna.

Exportně orientovaná česká ekonomika z podstaty věcí pociťuje negativní dopady zpomalení růstu  globální ekonomiky. Pro letošní druhé pololetí očekávám zpomalení růstu HDP České republiky, růst HDP za celý rok 2019 odhaduji na úrovni 2,4 %, přičemž slabší růst aktivity v tuzemském průmyslu bude jednou z příčin celkového zpomalení růstu české ekonomiky.

Signály z tuzemského průmyslu dávají bankovní radě ČNB argument pro setrvání ve vyčkávací pozici se stabilními úrokovými sazbami po zbytek letošního roku. To, zda se úrokové sazby ČNB ze svých stávajících úrovní posunou v roce 2020 a případně jakým směrem, bude záležet především na vnějších okolnostech, tedy na tom, zda se růst světové ekonomiky oživí anebo zda se působení negativních faktorů v podobě politických nejistot a růstu bariér v mezinárodním obchodě protáhne i do příštího roku.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE