Průzkum PMI, jenž mapuje aktivitu a náladu ve zpracovatelském průmyslu, potvrzuje, že se pesimismus v tomto sektoru přenáší z eurozóny na středoevropský region. V červenci klesl souhrnný PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl jak pro Českou republiku, tak v případě Maďarska a Polska. Jde o poklesy na mnohaletá minima: v případě českého zpracovatelského průmyslu je souhrnný PMI indikátor nejníže od června roku 2009.

Souhrnný indikátor pro tuzemský zpracovatelský průmysl v červenci prudce klesl, z úrovně 45,9 na 43,1. Jde o horší výsledek, než co čekal finanční trh, a indikátor PMI je nyní na své nejnižší úrovni od června 2009. Průzkum hlásí, že výroba i nové objednávky v tuzemském zpracovatelském průmyslu klesají nejprudčeji od jara roku 2009. Na nové objednávky nepříznivě dopadá především slabší poptávka na exportních trzích. Indikátor PMI se v červenci zhoršil i v případě Polska a Maďarska.

Je patrné, že se na náladu průmyslových výrobců ve středoevropském regionu přenáší slabší výkon průmyslu v eurozóně, potažmo v Německu. Na evropský průmysl negativně dopadají jak globální obchodní války, tak politické nejistoty včetně nedořešené otázky brexitu.

Oficiální data o výkonu tuzemského průmyslu jsou zatím i nadále lepší, než co by naznačovaly průzkumy PMI. Exportně orientovaná česká ekonomika ale dopadům globálního zpomalení neunikne a pro letošní druhé pololetí lze čekat zpomalení růstu HDP České republiky.

Jak jsme zde konstatovali již v uplynulých měsících, signály z PMI průzkumu jsou pesimističtější, než oficiální data o průmyslové výrobě či objednávkách, tak jak je reportuje ČSÚ. Obdobný nesoulad mezi pesimismem průzkumů PMI a růstem průmyslové výroby v oficiálních statistikách je patrný také v Polsku. Nepříznivému vývoji ve vnějším prostředí ale exportně orientovaná česká ekonomika nemůže uniknout.

Očekávám proto, že v letošním druhém pololetí se dočkáme jak slabšího růstu tuzemské průmyslové výroby, tak zpomalení růstu HDP České republiky jako celku. Domácí poptávka, zejména spotřeba, by ale měla být i nadále solidní a za celý rok 2019 by měl růst HDP České republiky dle našich odhadů dosáhnout 2,3 %, když v roce 2018 činil 2,9 %.

Kurz koruny na zveřejnění indikátoru PMI nijak viditelně nereagoval: finanční trhy zpracovávají rozhodnutí a komentáře amerického Fedu ze středečního večera, česká měna se pak navíc soustředí na dnešní zasedání bankovní rady ČNB.

Navzdory signálům ze zpracovatelského průmyslu i nadále platí, že koruna by měla ve výhledu pro zbytek letošního roku a v roce 2020 profitovat jak z relativně atraktivní úrovně úrokových sazeb ČNB, tak z faktu, že si česká ekonomika i nadále vede dobře a sama o sobě nečelí žádné významné nerovnováze.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE