Ministerstvo financí mírně zvýšilo výhled růstu české ekonomiky pro letošní rok, v případě roku 2020 predikce zamířila níže. Domácí poptávka v české ekonomice bude i nadále solidní a pomůže tak vykompenzovat slabší růst exportů, jenž je dán slabším růstem světové ekonomiky včetně eurozóny. Obchodní války, brexit a zpomalení růstu na některých významných exportních trzích ale představují riziko, že česká ekonomika poroste pomaleji, než co předpokládá čerstvá prognóza z dílny ministerstva.

Ministerstvo financí ve své čerstvé čtvrtletní prognóze mírně zlepšilo výhled růstu české ekonomiky pro letošní rok. Odhad celoročního růstu HDP nyní činí 2,5 %, když prognóza z letošního dubna pracovala s růstem 2,4 %. Bližší pohled na strukturu prognózy odhaluje, že se zlepšil předpoklad o vývoji zahraničního obchodu. Příspěvek domácích výdajů k růstu české ekonomiky bude i letos kladný, nicméně čerstvá prognóza předpokládá slabší růst těchto výdajů než prognóza z dubna, a to zejména kvůli méně příznivému vývoji investic a zásob.

Celkově ale lze konstatovat, že prognóza pro letošní růst HDP vyznívá příznivě.

Osobně očekávám, že růst HDP bude letos činit 2,3 % - zde ovšem uvádím růst očištěný o vliv pracovních dní a ministerstvo v tomto ohledu očekává růst HDP 2,4 %, rozdíl v očekávání tedy není výrazný. S ministerstvem se shoduji v názoru, že výhled je zatížen riziky ve směru slabšího růstu české ekonomiky, přičemž na výčet těchto rizik patří především obchodní války a otázka dořešení brexitu.

Pro rok 2020 očekávám zpomalení celoročního růstu české ekonomiky na 2,0 %, zatímco ministerstvo očekává růst 2,3 %. V roce 2020 by se měl snížit příspěvek domácí spotřeby, ministerstvo pak předpokládá také méně příznivý dopad čistých exportů, tedy méně příznivý příspěvek ze strany zahraničního obchodu. Důležité bude, zda se v průběhu roku 2020 začne obracet k lepšímu mezičtvrtletní dynamika růstu HDP: alfou a omegou pro odpověď na tuto otázku bude opět vývoj ve světové ekonomice, především pak vývoj v eurozóně coby našem hlavním exportním trhu.

Osobně očekávám, že růst HDP České republiky bude letos činit 2,3 % a v roce 2020 zpomalí na 2,0 %. Pro rok 2021 bych pak očekával oživení s růstem HDP 2,4 %, což ovšem předpokládá, že se bude pozvolna zlepšovat situace ve světové ekonomice. V každém případě ale souhlasím s tím, že právě vývoj ve světové ekonomice vytváří při pohledu do budoucna velkou nejistotu a momentálně v tomto směru převažují rizika ve směru méně příznivého vývoje. V tomto kontextu bude velmi zajímavé sledovat, jak bude vypadat prognóza vývoje české ekonomiky, kterou tento čtvrtek zveřejní Česká národní banka.

Růst české ekonomiky mírně pod úrovní 2,5 % v roce letošním a na úrovni 2,0 % či mírně nad ní v roce 2020 by v kontextu stávajících nejistot nebyl špatným výsledkem. Ačkoliv by šlo o zpomalení růstu v porovnání s předchozími roky, tak by nešlo o nic fatálního. Perspektivu slabšího růstu HDP a rizika pramenící z vývoje ve světové ekonomice je nicméně třeba brát v úvahu při debatách o rozpočtu.

Celkově pro letošní i příští rok očekávám mírně slabší růst české ekonomiky, než s čím pracuje čerstvá prognóza Ministerstva financí, rozdíly ale nejsou nijak významné. V tomto ohledu bude zajímavé sledovat, s jakým výhledem HDP přijde tento čtvrtek ve své čerstvé čtvrtletní prognóze ČNB.

Dovoluji si odhadnout, že pokud bude prognóza blízká dnes zveřejněným předpokladům Ministerstva financí, tak by bankovní rada dle všeho i nadále fungovala v módu, v němž je nejpravděpodobnější stabilita úrokových sazeb ČNB pro několik následujících čtvrtletí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE