Růst cen průmyslových výrobců v červnu výrazně zpomalil, meziroční tempo bylo nejnižší od počátku letošního roku. Ve směru nižší výrobní inflace působily ceny ropy a chemikálií, ve stejném směru ale působily například také výrobní ceny elektrických zařízení.

Ke zrychlení meziročního růstu výrobních cen naopak došlo v zemědělství, což může vést k dalšímu růstu cen potravin pro konečné spotřebitele. Za letošní druhé čtvrtletí jako celek byl růst jak cen zemědělských výrobců, tak cen v průmyslu výraznější, než co čekala ČNB.

Růst cen průmyslových výrobců v červnu v meziročním vyjádření zpomalil ze 3,8 % na 2,5 %.

Finanční trh očekával růst výrobních cen v průmyslu na úrovni 3,3 %, skutečně vykázaný růst je tak výrazně nižší a jde nejpomalejší tempo od počátku letošního roku. Za zpomalením meziročního růstu průmyslových cen je zejména situace na trhu s ropou, jež se promítá i do nižších cen v chemickém průmyslu.

Ke zmírnění cenového růstu došlo ale i v dalších průmyslových odvětvích, za zmínku v tomto ohledu stojí výroba elektrických zařízení. V zemědělství růst výrobních cen v červnu zrychlil z 10,5 na 12,9 %, k čemuž přispěl vývoj jak v živočišné, tak rostlinné výrobě.

Potvrzuje se předpoklad, že předchozí prudký růst cen v rostlinné výrobě se bude postupně přelévat i do vyšších cen v živočišné výrobě a v konečném důsledku bude pokračovat tlak směrem k růstu cen potravin pro koncové spotřebitele.

ČNB pro celé druhé čtvrtletí čeká růst výrobních cen v zemědělství tempem 10 %, skutečný nárůst byl ale ještě výraznější a činil 11 %. V případě průmyslových výrobců ČNB pro druhé čtvrtletí čekala meziroční cenový nárůst 3,3 %, skutečně vykázaný růst ale činil 3,5 %, i když růst za samotný červen již znamenal výrazné zpomalení.

Tuzemský průmysl se potýká s řadou smíšených faktorů: na jedné straně je zde i nadále vysoké využití výrobních kapacit a s ním související silný růst mezd, obrat ve směru nižších nákladů ale představuje vývoj cen ropy. V zemědělství se projevují dopady sucha.

Zároveň platí konstatování, že domácí poptávka je v české ekonomice stále dost silná na to, aby umožňovala výrobcům přenášet vyšší náklady na odběratele a finální spotřebitele.

Celková inflace se velmi pravděpodobně udrží nad dvouprocentním cílem po celý zbytek letošního roku.

ČNB ale dle mého názoru ponechá ve zbytku letošního roku svoje úrokové sazby beze změny a spěchat s jejich změnou nebude ani po většinu roku 2020.

Situace v tuzemské ekonomice by možná stále hovořila pro další zvýšení úroků, vnější faktory včetně zpomalování globálního hospodářského růstu ale naopak hovoří proti dalšímu zpřísňování domácích měnových podmínek.

Navíc je třeba mít na paměti, že na českou ekonomiku teprve letos plnou měrou dopadne efekt zvýšení úroků ČNB, k němuž centrální banka přistoupila v průběhu roku 2018.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE