Aktivita v tuzemském zpracovatelském průmyslu v březnu dle průzkumu PMI dále prohloubila svůj pokles. Souhrnný indikátor PMI pro český zpracovatelský průmysl klesl na nejnižší úroveň od prosince 2012. V březnu se dle průzkumu PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu prohloubil pokles výroby a exportních objednávek.

Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v březnu klesl ze 48,6 na úroveň 47,3, což je nejnižší úroveň od závěru roku 2012. Tuzemský zpracovatelský průmysl je nepříznivě ovlivněn situací v eurozóně a zejména pak v Německu, kde průzkum PMI hlásí prudký pokles aktivity v tamním průmyslu.

Průmyslová aktivita klesá i v eurozóně jako celku, což má samozřejmě vliv i na celý středoevropský region.

Za zmínku stojí, že ačkoliv v případě Polska se indikátor PMI v březnu mírně zlepšil, tak i nadále pro zpracovatelský průmysl hlásí klesající aktivitu a zejména pak prohlubující se pokles exportních objednávek.

Evropský zpracovatelský průmysl byl v průběhu roku 2018 poznamenán růstem bariér v mezinárodním obchodě, zpomalením růstu v Číně, politickými nejistotami jako je brexit a regulacemi v evropském automobilovém průmyslu. Negativní vliv některých z těchto faktorů by měl v dalších měsících a čtvrtletích odeznít, v samotném prvním čtvrtletí letošního roku se ale situace stále nezlepšila. Naopak: aktivita ve zpracovatelském průmyslu klesá, v prvé řadě pak v případě Německa, což má nepříznivý dopad na zakázky a celkovou aktivitu v tomto sektoru ve středoevropském regionu.

Jestliže ČNB na své tiskové konferenci po březnovém zasedání bankovní rady akcentovala význam vývoje v eurozóně, tak dnes zveřejněné výsledky březnového průzkumu ve zpracovatelském průmyslu naznačují, že bankovní rada zřejmě zůstane obezřetná i v letošním druhém čtvrtletí.

Středoevropské měny na zveřejněné výsledky PMI průzkumu nijak viditelně nereagovaly, obecně ale jde z pohledu regionálních měn o nepříznivou zprávu. Pro středoevropské centrální banky pak PMI průzkum podporuje argument pro obezřetnost při zpřísňování měnových podmínek. V případě ČNB jde o argument pro tu část bankovní rady, jež v rámci vnějších rizik hospodářského vývoje nechce další zvýšení úrokových sazeb ČNB uspěchat a v tomto názoru může setrvat i v průběhu letošního druhého čtvrtletí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE