Březnový průzkum PMI, jenž mapuje hospodářskou aktivitu v eurozóně, přinesl nepříjemné překvapení. Kompozitní indikátor PMI za celou eurozónu nečekaně klesl a naznačuje, že ekonomika roste jen velmi mírným tempem. Německo hlásí prudké zhoršení ve zpracovatelském průmyslu, kde indikátor PMI spadl nejníže za více než šest a půl roku. Francie pak hlásí pokles aktivity jak ve zpracovatelském průmyslu, tak ve službách.

Na březnovém průzkum PMI poutá pozornost prudký pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny: příslušný indikátor klesl na bezmála šestileté minimum. Průzkum ale zároveň hlásí, že sektor služeb si udržuje stále poměrně dobrý růst a mírné zpomalení, jež indikátor PMI naznačuje pro samotný březen, přišlo zcela v souladu s očekáváním trhu. Z průzkumu PMI je tak zřejmé, že domácí poptávka v eurozóně, jež je klíčovým faktorem pro výkon služeb, zůstává solidní.

Nové objednávky v sektoru služeb v březnu dle průzkumu PMI ostatně zrychlily svůj růst. Zpracovatelský průmysl v eurozóně se ale potýká s prudkým poklesem objednávek, přičemž exportní objednávky klesly nejprudčeji od srpna 2012. V případě německých výrobců průzkum PMI hlásí růst nejistoty na straně klientů, což vede k odkladům v rozhodování o nových objednávkách, na oživení poptávky a celkové aktivity pak stále čekají výrobci automobilů.

Kompozitní PMI indikátor pro eurozónu naznačuje, že mezičtvrtletní růst HDP činil v letošním prvním čtvrtletí 0,2 %, což by bylo stejné tempo, jako v závěru roku 2018. Pokud má ale HDP eurozóny vykázat za celý rok 2019 růst alespoň 1 %, tak je pro zbylá čtvrtletí letošního roku potřeba, aby se tempo mezičtvrtletního růstu začalo oživovat a velkým otazníkem v tomto ohledu představuje zpracovatelský průmysl. Pokud se zdárně podaří vyřešit brexit a výrobci automobilů se postupně vypořádají s loni zavedenou emisní normou, tak by se zprávy z průmyslu eurozóny měly začít zlepšovat, v prvním čtvrtletí a zejména pak v samotném březnu ale k žádnému kýženému zlepšení nedošlo.

Pro středoevropský region přichází skrze průzkumy PMI signál, že hospodářský růst eurozóny se stále neoživuje. Zejména situace ve zpracovatelském průmyslu eurozóny a především pak Německa je varovná. Pro ČNB je březnový PMI průzkum z eurozóny argumentem, aby na nadcházejícím zasedání bankovní rady ponechala úroky beze změny.

Špatné signály ze zpracovatelského průmyslu eurozóny jsou nepříznivou zprávou jak pro české výrobce, tak pro středoevropský region jako celek. Koruna a stejně tak i další středoevropské měny v reakci na zprávy z eurozóny oslabily. Pro středoevropské měny je slabý výkon průmyslu v eurozóně nepříznivý jak skrze slabší výhled exportů a průmyslové výroby v samotném středoevropském regionu, tak skrze dopady na měnovou politiku regionálních centrálních bank.

Pro bankovní radu ČNB jsou data z eurozóny velmi pádným důvodem pro ponechání úroků na blížícím se měnově-politickém zasedání (28. března) beze změny a je velkou otázkou, zda bankovní rada bude mít chuť se vážně zabývat otázkou zvýšení úroků na svých následných jednáních v letošním druhém čtvrtletí.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE