Vývoj obchodních jednání mezi Spojenými státy americkými a Čínou znovu podpořil akcie. Rostoucí jádrová inflace v České republice vrací do hry otázku zvýšení úroků ČNB.

Příležitosti:

• Prezident Trump podepsal dohodu mezi republikány a demokraty v Kongresu, která zajistila financování vládních úřadů po zbytek fiskální roku a odvrátila tak opětovnou hrozbu jejich uzavření.
• Vyjednávání o zahraničním obchodu mezi USA a Čínou se vyvíjela příznivě. Americký prezident Donald Trump odložil uvalení 25% cel na velkou část dovozů z Číny. Vyjednavačům se postupně daří blížit shodě v klíčových bodech dohody. Vše by tak mohlo dospět k podpisu nové dohody na summitu prezidentů obou zemí, který by se měl konat koncem března.

Hrozby:

• Odchod Británie z EU se blíží mílovými kroky a nejistá podoba brexitu vede již nyní ke zvýšené opatrnosti ve vzájemném česko-britském obchodě. Reálnou variantou je nadále odchod Spojeného království z EU bez jakékoliv dohody. V takovém případě se bude veškerý obchod s Británií považovat za obchod se třetí zemí. Vzniknou tak tarifní a netarifní překážky v podobě zavedení cel, posuzování původu dováženého zboží, kvůli zpřísnění hraničních kontrol i odlišných regulatorních požadavků na zboží se navýší administrativa a zpomalí logistika. Tuzemské firmy by v tom případě mohly přijít podle odhadu o cca 30 miliard Kč. Další desítky miliard by pak celá ekonomika ztratila kvůli nižším firemním investicím.

Česká ekonomika vykázala za celý rok 2018 růst HDP 3,0 %, zatímco maďarská zrychlila tempo růstu na 4,9 % a polská ekonomika vykázala růst HDP 5,1 %. Všechny tři ekonomiky byly v závěru loňského roku výrazně taženy čistými exporty, což je překvapivé zvláště ve světle slabého růstu eurozóny.

Ceny dluhopisů klesaly

Akciím pomohl i v únoru vývoj obchodních jednání mezi USA a Čínou. S&P 500 si připsal 3 % a technologické a průmyslové tituly rostly o více než 6 %. Firmy aktivně reportovaly výsledky za čtvrtý kvartál roku 2018, pozitivní překvapení u zisků však bylo jen podprůměrné. Za letošní první kvartál již analytici čekají pokles zisků.

Evropské akcie zohlednily také optimismus ohledně obchodní politiky. Některé sektory navíc podpořil růst cen komodit. Odložení hlasování o brexitu na 12. březen prodloužilo nejistotu na trzích. V CEE skončilo Polsko (-2 %) a Maďarsko (-1,3 %) níže a stáhlo s sebou index CECEEUR do ztráty. Rumunsko si ale naopak po předchozích výprodejích spojených se sektorovými daněmi připsalo solidní růst 10,4 %.

Ceny vládních dluhopisů v Německu a USA mírně klesly. V eurozóně byl sentiment pod vlivem protichůdných faktorů v podobě slabšího růstu ekonomiky a pozitivního výkonu akciových trhů. Vývoj středoevropských trhů byl smíšený. Ceny českých dluhopisů v reakci na data o inflaci a na výroky představitelů ČNB výrazněji klesly. Inflace v ČR v lednu vzrostla na 2,5 %, jádrová inflace dokonce na rovná 3 %, v obou případech tedy výrazně nad odhad ČNB. Ta v únoru nechala repo sazbu beze změny na úrovni 1,75 %. Komentáře členů bankovní rady ale naznačují, že růst cenových tlaků může vést ke zvýšení sazeb již v nejbližších měsících. Proti spěchu naopak hovoří slabý hospodářský růst v eurozóně.

Autor: Patrik Hudec, portfolio manažer Generali Investments CEE