Tuzemský průmysl celkem nevyhnutelně pociťuje dopad slabšího výkonu průmyslu v eurozóně a především pak v Německu, jenž byl pozorován v závěru roku 2018. Lednový meziroční pokles průmyslové výroby byl navíc umocněn vysokou srovnávací základnou v podobě silného výkonu průmyslu v lednu loňského roku. Nové zakázky nicméně vykázaly meziroční růst a naznačují, že k růstu by se měla vrátit i průmyslová výroba, půjde ale spíše jen o mírné oživení.

Průmyslová výroba v lednu meziročně klesla o 1,1 %, když trh očekával růst 1,6 %. Jde o druhý meziroční pokles v řadě, nicméně jestliže v prosinci loňského roku dotlačily výrobu k poklesu i nepříznivé kalendářní faktory, tak v případě letošního ledna se na nižší počet pracovních dní odvolat nelze.

V případě prvního měsíce letošního roku nicméně zaúřadovala i vysoká srovnávací základna, tedy výkon průmyslu v lednu 2018, jenž pro meziroční srovnání představuje vysokou laťku.

Pokles výroby vykázala taková odvětví, jako výroba motorových vozidel a strojírenství, špatná data přicházejí také z textilního průmyslu. Nepochybně se zde projevuje slabost průmyslu v eurozóně a zejména pak v Německu, jež stále přetrvává navzdory solidním meziměsíčním výsledkům za samotný leden. Tuzemská průmyslová výroba se navíc loni zjevně dostala na vrchol své kapacity a další růst z těchto úrovní je obtížný.

Určitou útěchou může být růst nových průmyslových objednávek, především těch exportních, což do dalších měsíců dává naději, že se tuzemská průmyslová výroba vrátí k růstu. Nicméně, počítat lze spíše jen s mírným oživením průmyslové výroby, proti nadměrnému optimismu ostatně hovoří i průzkumy PMI v tuzemském zpracovatelském průmyslu, jež naznačují pokles aktivity v tomto sektoru české ekonomiky.

Za celý rok 2018 vzrostla tuzemská průmyslová výroba o 3,2 %, pro letošní rok aktuálně očekávám zpomalení růstu do rozmezí 2,0 až 2,5 %. Data z průmyslu jsou zároveň zajímavou informací pro ČNB při úvahách o dalším směřování měnové politiky: lednový pokles výroby představuje na pomyslných miskách vah argument proti spěchu při zpřísňování měnových podmínek v české ekonomice.

Nadále platí konstatování, že alfou a omegou pro výkon tuzemského průmyslu bude v letošním roce vývoj průmyslové aktivity v eurozóně, tedy otázka, zda se průmysl v západní Evropě podaří restartovat.

Co se týče měnové politiky, tak bankovní rada je skutečně v zajetí protichůdných argumentů, jež přicházejí jak z vnějšího prostředí, tak z tuzemské ekonomiky. Na nadcházejícím zasedání bankovní rady 28. března bude vážně debatována otázka zvýšení úroků, je zde ale řada argumentů proti spěchu a pro vyčkání s tímto krokem až na další zasedání ČNB na počátek května.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE