Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky přineslo několik důležitých novinek. Na prvním místě byla představena nová makroekonomická prognóza, čímž ECB aktualizovala svoji prognózu z prosince. Očekávané tempo růstu HDP eurozóny v letošním roce bylo výrazně sníženo z 1,7 % na pouhé 1,1 %. To plně odpovídá slabým makroekonomickým datům z poslední doby, jako jsou indexy nákupních manažerů PMI, průmyslová výroba, průmyslové objednávky či německý index Ifo. V roce 2020 a 2021 by měla ekonomika eurozóny přidat 1,6 % a 1,5 %. Zajímavé je, že i přes výrazné snížení odhadů růstu ECB vidí rizika i nadále ve směru dolů a nikoliv vyrovnaná. To evidentně akcentuje silně nejistou momentální situaci a rizika spojená s Brexitem, ekonomickým zpomalováním Číny a nejistým výsledkem obchodních vyjednávání mezi USA a Čínou. Co se týče prognózy inflace, ta byla také výrazně korigována směrem dolů. Zatímco ještě v prosinci ECB očekávala letošní inflaci na úrovni 1,6 %, aktuálně ji očekává na úrovni pouze 1,2 %. Inflační cíl – inflace mírně pod 2 % – se jí tak i nadále plnit dařit nebude.

Výrazná změna přišla ohledně výhledu na úrokové sazby. ECB již velmi dlouho komunikovala, že sazby bude držet na stávající nulové úrovni minimálně do letošního léta. Ve čtvrtek ovšem ECB přišla nově s tím, že se sazby nebudou měnit minimálně do konce letošního roku. Tímto ECB reaguje jednoznačně na slabší makroekonomický obrázek. Další novinou bylo ohlášení nových likviditních půjček pro banky, tzv. TLTRO (Targeted Longer-Term Refinancing Operations). Investoři s nimi do značné míry počítali. Budou probíhat na kvartální bázi od letošního září do března 2021 a s dvouletou lhůtou splatnosti. Tyto úvěry mají podpořit likviditu bankovního sektoru a zajistit hladké fungování transmisního mechanismu měnové politiky. Dále také bude platit, že ECB bude reinvestovat kapitál z maturujících dluhopisů, nakoupených v rámci programu kvantitativního uvolňování (QE) minimálně do té doby, než dojde k prvnímu zvýšení úrokových sazeb.

Celkově tak stále platí, že měnová politika ECB zůstane i nadále velice uvolněná. Zároveň můžeme již téměř s jistotou říci, že prezident ECB Mario Draghi, jemuž končí mandát v říjnu, se stane vůbec prvním prezidentem ECB v její historii, který za celý svůj mandát úrokové sazby ani jednou nezvedl.

Autor: Michal Stupavský, investiční stratég Conseq Investment Management a.s.