Únorový PMI průzkum pro eurozónu přináší smíšené zprávy: na jedné straně došlo k oživení růstu celkové ekonomické aktivity, zároveň ale stále pokulhává zpracovatelský průmysl, což platí zejména o Německu. Německý zpracovatelský průmysl dle průzkumu PMI hlásí pokles výroby i nových objednávek, v obou případech jde o nejhlubší propad za dlouhou řadu let.

Zlepšuje se situace v sektoru služeb a v případě Německa je situace ve službách dokonce opravdu velmi dobrá, nicméně pro středoevropský region bude důležité, aby se restartoval růst také ve zpracovatelském průmyslu, v prvé řadě právě v Německu.

Kompozitní PMI indikátor pro eurozónu v únoru vzrostl z úrovně 51,0 na 51,4, když trh očekával pouze mírný nárůst na úroveň 51,1. Kompozitní PMI indikátor pro eurozónu je takto na svém tříměsíčním maximu, i tak ale pro letošní 1. čtvrtletí stále naznačuje mezičtvrtletní růst HDP pouze na úrovni 0,1 %. Pro připomenutí: v loňském třetím a čtvrtém čtvrtletí rostl HDP eurozóny mezičtvrtletně shodně tempem 0,2 %.

Na sentiment v ekonomice a obecně na celkovou aktivitu stále negativně dopadají nejistoty spojené s nárůstem bariér v mezinárodním obchodě, s brexitem či situace v automobilovém sektoru. Pohled na dostupné detaily únorového průzkumu ukazuje, že se v únoru zrychlil růst ve službách, zatímco zpracovatelský průmysl na úrovni eurozóny jako celku hlásí pokles aktivity, když se dále prohloubil propad nových průmyslových objednávek. To jinými slovy naznačuje, že domácí poptávka je v řadě ekonomik eurozóny solidní, zadrhávají se ale exporty vně eurozóny.

Při pomyslném pohledu na mapu eurozóny pak únorový PMI průzkum hlásí zrychlení celkového růstu hospodářské aktivity v Německu, ovšem s diametrálním rozdílem mezi velmi dobrým výkonem ve službách a propadem ve zpracovatelském průmyslu. Lépe, než se čekalo, vyšel PMI průzkum za Francii, kde se zlepšily indikátory za služby i zpracovatelský průmysl: pro Francii ovšem platí, že se relativně daří zpracovatelskému průmyslu, zatímco situace ve službách se po nedávném propadu způsobeném vlnou protestů má ještě stále kam zlepšovat. Zbytek eurozóny, tedy ekonomiky vyjma Německa Francie, pak pro únor hlásí další zpomalení hospodářského růstu, na nejslabší úroveň od listopadu 2013.

Pro středoevropský region zůstává varovným signálem pokles výroby a objednávek ve zpracovatelském průmyslu eurozóny a především pak v Německu. Průzkum PMI za zpracovatelský průmysl naznačuje, že středoevropský průmysl se bude potýkat se slabým vnějším prostředím přinejmenším po celé letošní první čtvrtletí.

Z pohledu regionálních centrálních bank se pak potvrzuje teze, že zatímco domácí podmínky by v řadě případů hovořily pro zpřísňování měnových podmínek, což platí v prvé řadě o české ekonomice a o měnové politice ČNB, tak vnější prostředí nabádá v tomto ohledu k opatrnosti.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE