Z tiskové konference a čerstvé prognózy ČNB vyplývá, že měnově-politické úrokové sazby by se letos příliš měnit neměly: ČNB pro letošní rok i nadále předpokládá maximálně jedno zvýšení svých sazeb. Na úvahy a další kroky ČNB bude mít klíčový vliv vývoj v zahraničí, především hospodářský vývoj v eurozóně a jeho dopad na tržní eurové úrokové sazby. ČNB letos své úroky může zvýšit, nicméně předpokládám, že tak letos učiní pouze jednou, a že nejbližší vážná debata na toto téma proběhne až na květnovém zasedání bankovní rady.

Tisková konference bankovní rady potvrdila, že se od prosince pohled na nastavení úroků celkově nijak nezměnil: stabilita sazeb byla opět schválena poměrem hlasů pět ku dvěma. Jak konstatoval guvernér Rusnok, hlavním důvodem pro stabilitu úrokových sazeb jsou vnější rizika, především zpomalení hospodářského růstu v eurozóně a očekávání, že tříměsíční sazba EURIBOR zůstane záporná nejen letos, ale v průměru i v roce 2020.

V případě samotné české ekonomiky ČNB i nadále očekává solidní  tempo růstu HDP, jen mírně pod úrovní tří procent. Po pravdě: predikce růstu na úrovni 2,9 % pro letošní rok a 3,0 % pro rok 2020 je optimističtější než můj vlastní předpoklad a pokud se prognóza ČNB naplní, tak bych to pro českou ekonomiku vnímal jako velmi solidní výsledek. Zároveň to ale znamená, že růst HDP může i letos za předpokladem ČNB o něco zaostat, což by bylo samo o sobě argumentem pro ponechání sazeb ČNB beze změny i v dalších měsících a čtvrtletích letošního roku.

Alfou a omegou ale bude skutečně především vnější vývoj, tedy situace v eurozóně, protože vývoj mezd či jádrové inflace v české ekonomice by samy o sobě další zvýšení úrokových sazeb velmi dobře ospravedlnily. ČNB zůstává i nadále optimistická ohledně kurzu koruny, jenž byl dle čerstvé prognózy měl začít viditelněji posilovat již v průběhu letošního jara.

Zároveň je zřejmé, že vzhledem k vnějším rizikům je ČNB méně citlivá pro případnou situaci slabšího výkonu kurzu koruny, než jak byla citlivá v průběhu loňského roku. Co se týče výhledu inflace, tak sdílím názor ČNB, že se inflace v průběhu letošního druhého pololetí zklidní a dokonce si myslím, že klesne mírně pod úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Celkově si myslím, že jedno zvýšení úroků zůstává pro letošní rok i nadále ve hře, tedy že repo sazba letošní rok zakončí na úrovni 2,00 %. Ostatně i bankovní rada konstatuje, že rizika stávající prognózy vnímá jako vychýlená ve prospěch mírně vyšších úrokových sazeb.

Dříve než v květnu se ale bankovní rada k takovému kroku dle všeho neodhodlá a dost dobře se může stát, že sazby zůstanou beze změny i po delší dobu. Českou ekonomiku tak letos žádný rapidní růst úrokových sazeb nečeká.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE