Indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v lednu dále klesl a je nejslabší od ledna roku 2013. Indikátor PMI klesl dále hlouběji pod úroveň 50, která odděluje pásmo expanze a poklesu: jinými slovy, průzkum PMI hlásí, že se v tuzemském zpracovatelském průmyslu na počátku letošního roku prohloubil pokles aktivity. Na tuzemský zpracovatelský průmysl dopadá slabší růst průmyslové aktivity v eurozóně, tedy slabší situace na našem hlavním exportním trhu.

Indikátor PMI klesl v případě tuzemského zpracovatelského průmyslu na šestileté minimum. Na své aktuální úrovni, jež činí 49,0, indikátor PMI hlásí, že se v tuzemském zpracovatelském průmyslu prohlubuje pokles aktivity. Negativní signály vysílá průzkum PMI zejména ohledně výroby a nových objednávek, poprvé od dubna roku 2013 tento průzkum hlásí také pokles zaměstnanosti v tuzemském zpracovatelském průmyslu.

Aktivita ve zpracovatelském průmyslu ve středoevropském regionu je poznamenána slabším růstem průmyslu v eurozóně.

Po většinu roku 2018 bylo patrné, že se zpomalení růstu průmyslové aktivity v eurozóně přenáší i na středoevropský region: průzkum PMI toto naznačuje především v případě České republiky a Polska. Polsko ostatně hlásí, že nové exportní zakázky v lednu klesly šestý měsíc v řadě a dokonce šlo o jejich nejsilnější pokles od června 2009.

Evropský zpracovatelský průmysl byl v průběhu roku 2018 poznamenán růstem bariér v mezinárodním obchodě, zpomalením růstu v Číně, politickými nejistotami jako je brexit a v neposlední řadě se na evropském automobilovém průmyslu negativně projevilo zavedení nové emisní normy EU v září loňského roku.

Negativní vliv některých z těchto faktorů by měl v dalších měsících a čtvrtletích odeznít a osobně předpokládám, že evropský průmysl začne během letošního roku reportovat příznivější zprávy, což by mělo následně platit i pro českém průmyslu. Samotný leden je ale dle všeho slabý: růst průmyslové aktivity dle průzkumu PMI v eurozóně dále zpomalil a jak český zpracovatelský průmysl, tak jeho polský protějšek, hlásí pokles celkové aktivity, jenž je reflexí slabších objednávek ze zahraničí.

Lednový průzkum PMI nepřináší dobré zprávy pro českou korunu a z pohledu měnové politiky půjde na nadcházejícím zasedání ČNB o argument ve prospěch stability úrokových sazeb.

Stabilita úroků ČNB je pro únorové zasedání bankovní rady scénář očekávaný finančním trhem, argumentem pro stabilitu úroků ČNB jsou právě rizika spojená s vývojem vnějšího ekonomického prostředí, tedy slabší růst v eurozóně.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE