Výsledková sezóna byla silná v USA, kde 78 % společností překvapilo pozitivně. Jde o druhé nejvyšší procento od roku 2008. V Evropě zatím pozitivně překvapilo jen 50 % výsledků.

Příležitosti:

• Summit G-20 - po setkání americké a čínské delegace v Buenos Aires se uvolnilo napětí mezi USA a Čínou. Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se dohodli na přechodném příměří v obchodní válce. Následujících 90 dní budou obě země vzájemně vyjednávat a zastaví uvalování dalších cel. Nejhorší možný scénář v podobě naprostého kolapsu obchodních vztahů tak byl odvrácen. USA původně plánovaly zvýšit celní sazbu z 10 na 25 % na 200 mld. USD dováženého zboží počínaje lednem.
• Itálie by se mohla vyhnout disciplinárnímu řízení ze strany Evropské komise (EK). Lídři obou italských koaličních stran signalizovali, že jsou otevřeni případnému snížení plánovaného deficitu. Jednání by podle agentury Reuters mohlo přinést průlom v rozpočtovém sporu s EK, který vyvolal značné napětí na finančních trzích.

Hrozby:

• Britská centrální banka varovala, že brexit bez dohody by měl horší následky než finanční krize před deseti lety. Pokud by Británie v březnu 2019 opustila Evropskou unii bez jasných pravidel a bez přechodného období, ostrovní ekonomika by se za rok podle Bank of England propadla o osm procent, ceny nemovitostí by klesly o třetinu a hodnota měny by se snížila o 25 %.  Guvernér centrální banky Mark Carney řekl, že opuštění EU bez přechodného období by se rovnalo ropnému šoku ze 70. let minulého století. Analýza britské centrální banky přichází těsně po varování britského ministerstva financí, že si Británie brexitem pohorší, ať už se odehraje jakkoli.
• Evropská ekonomika – hlavní ekonomické předstihové ukazatele i v listopadu pokračovaly ve svém poklesu. Stále sice nejde o jednoznačnou předzvěst recese, ale je zřejmé, že zpomalování ekonomického růstu oproti loňským hodnotám bude pokračovat, a to rychleji, než se původně předpokládalo. Koncem roku navíc dojde k ukončení programu kvantitativního uvolňování ze strany ECB, což opět může vyvolat negativní reakci na evropských trzích.

Listopad byl pro ceny ropy nejhorší měsíc za posledních 10 let. Severomořský Brent po téměř třech letech růstu v listopadu klesl o 22 %. Důvodem je trvalý nárůst těžby a zpomalování růstu spotřeby, které koresponduje se zpomalováním světové ekonomiky. Propad cen černého zlata zaktivizoval hlavní světové těžaře, kteří začátkem prosince zasedali ve Vídni ve formátu kartel OPEC + Rusko. OPEC a její spojenci se dohodli na snížení těžby ropy o 1,2 milionu barelů denně, o 20 procent víc, než se očekávalo. To by mělo cenám dodat dodatečný impuls k jejich stabilizaci a zvrátit trend posledních dvou měsíců.

Pomalejší růst české ekonomiky vytváří nejistotu pro korunu i pro ČNB

V listopadu doznívala výsledková sezóna. Ta byla silná v USA, kde 78 % společností překvapilo pozitivně, což je druhé nejvyšší procento od roku 2008. V Evropě zatím pozitivně překvapilo jen 50 % výsledků. Investoři sledovali zprávy ohledně brexitu, Itálie, obchodních válek či poklesu cen ropy, jenž srazil energetické akcie. I technologie opět ztrácely. Summit G20 počátkem prosince signalizoval zmírnění obchodního napětí mezi USA a Čínou. S&P 500 si za listopad připsal 1,8 %, zatímco evropský index ztratil 1,1 %. V CEE (+5,3 %) potvrdila výsledková sezóna naše pozitivní nahlížení na společnosti. Polský a maďarský index se zotavil po předchozích výprodejích. 

Ceny vládních dluhopisů v Německu i USA vzrostly, neboť zmíněné geopolitické nejistoty bezrizikovým aktivům svědčí. V případě německých bundů měl vliv též pokles HDP. Ceny vládních dluhopisů rostly i ve středoevropském regionu, a to včetně korunových dluhopisů. Data o HDP za 3. čtvrtletí vykazují stabilizaci meziročního růstu české ekonomiky na úrovni 2,4 %. Za celý letošek má česká ekonomika namířeno k růstu HDP pod třemi procenty, když v roce 2017 růst činil 4,5 %. Slabší růst na jednu stranu bere vítr z plachet koruně, jež se drží nad úrovní 25,90 za euro, zároveň je ale argumentem pro pomalejší růst úroků. ČNB tak v prosinci může nechat svou klíčovou sazbu beze změny na úrovni 1,75 %.

Autor: Patrik Hudec, portfolio manažer Generali Investments CEE