Zpřesněný údaj o výkonu české ekonomiky za letošní třetí čtvrtletí přepsal růst mírně nahoru. Mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 0,6 % není špatný výsledek, zároveň je ale zřejmé, že období nejsilnějšího růstu ve stávajícím hospodářském cyklu má česká ekonomika již za sebou. Za celý rok 2018 očekávám růst HDP na úrovni 2,8 %, což bude znamenat výrazné zpomalení oproti roku 2017, zároveň ale půjde o návrat k dlouhodoběji udržitelnějšímu tempu.

Ve třetím čtvrtletí česká ekonomika co do růstu HDP zaostala za svými středoevropskými souputníky Maďarskem a Polskem, totéž bude platit o růstu HDP za celý rok 2018. V roce 2019 dle mého názoru česká ekonomika dále nepatrně zpomalí, nicméně rozdíl oproti letošnímu roku by neměl být výrazný: pro rok 2019 očekávám růst HDP na úrovni 2,7 %. Ke zpomalení by se měly v roce 2019 vydat i další ekonomiky ve středoevropském regionu, neboť i ony již narážejí na bariéru v podobě plného využití produkčních kapacit. V české ekonomice proběhl nájezd na plné využití produkčních kapacit rychleji a proto tuzemská ekonomika zpomaluje již letos.

Tahounem meziročního růstu české ekonomiky byla ve třetím čtvrtletí domácí poptávka: především investiční výdaje, ale také spotřeba. Příspěvek zahraničního obchodu byl negativní: zde se projevila kombinace silného růstu domácí poptávky v české ekonomice a zpomalení růstu na našich hlavních exportních trzích.

Solidní růst spotřeby, zejména spotřeby domácností, není ve světle vývoje na trhu práce včetně růstu mezd nijak překvapivý. Nedostatek produkčních kapacit pak firmy tlačí k vyšším investicím do strojů a technologií, což se příznivě promítá do růstu investičních výdajů v ekonomice jako celku.

Coby nepříznivý faktor, brzdící růst tuzemské ekonomiky, se projevují rostoucí bariéry v mezinárodním obchodě s jejich negativním dopadem na ekonomiku eurozóny, jež je naším hlavním exportním trhem. Z domácích faktorů má na růst negativní dopad skutečnost, že česká ekonomika již delší dobu operuje nad svým potenciálem. Produkční kapacity včetně pracovní síly jsou plně využity a další zrychlování tempa hospodářského růstu je v takové situaci obtížné a fakticky by pro ekonomiku ani nebylo zdravé.

ČNB ve své prognóze z počátku listopadu odhadovala růst HDP za letošní třetí čtvrtletí na úrovni 2,7 %.

Česká ekonomika má namířeno ke slabšímu růstu HDP, než jaký ve své prognóze čekala centrální banka a toto konstatování platí i o spotřebě domácností. ČNB bere při svých úvahách o nastavení úroků v úvahu řadu faktorů, růst HDP je jedním z dlouhé řady těchto faktorů. Jakkoliv o něco slabší růst HDP asi v úvahách ČNB nepřebije ostatní faktory, kterými jsou silný růst mezd či neposilující koruna, tak data o HDP jsou sama o sobě argumentem pro scénář pozvolnějšího zpřísňování měnových podmínek v české ekonomice. Rok 2019 by tak měl být z hlediska pohybu úrokových sazeb ČNB klidnější, rozhodně v porovnání s rokem letošním, kdy se ČNB dostala v rámci vyspělých ekonomik do čela pomyslného pelotonu, co se zvyšování úrokových sazeb týče.

Autor: Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE